Ve Viktorii to tak bylo vždy, tedy v posledních letech, kdy se z regionálního jojo klubu (takového, co se potácí mezi první a druhou ligou) vyšvihla mezi absolutní elitu. Plzeň si vždy našla soka, jemuž chtěla dokázat, že na to má. Občas také, že jí je – v jejích očích – křivděno.
Na začátku vzestupu to byla bezesporu Sparta. Zaprvé ji tak nějak z principu nemá nikdo rád, což je u největších mužstev normální. Zadruhé z ní do Plzně odešla kohorta hráčů kolem legendárního Pavla Horvátha.
Milan Petržela, Daniel Kolář, David Limberský, ti byli nejvýraznější. A Spartě chtěli ukázat, že je vedle, když je odkopla někam na periferii. Povedlo se jim to, vedle trenéra Pavla Vrby jsou hlavními postavami jízdy, při níž Viktoria pobrala pět titulů a zahrála si třikrát Ligu mistrů.
Zdálo by se, že úspěchy tuto náturu vzpurných chlapíků obrousí, jenže je to jinak. Příkladů je dost.
Adolf Šádek, generální manažer fotbalové Plzně
V létě 2017 začala Sparta se Slavií nakupovat ve velkém slavné cizince. Plzeňský manažer Adolf Šádek říkal, že jeho tým jde do ligy s klacíkem v ruce, kterým se bude snažit zastavit pražské tanky.
Ale buďte si jisti, že ani chvíli neztratil tah na bránu, chtěl mistrovský titul. Na jaře 2018 ho také celé město slavilo a Šádek připomněl plzeňské DNA. „Kde jsou ty mrd… pražský,“ vyřvával.
Pak se sice omluvil, ale pocit, že Viktoria jde proti všem v něm i lidech kolem něj dozajista zůstal.
Nakonec se to projevuje i na chování trenéra Vrby, jednoho ze spolutvůrců fotbalového zázraku. Vrba sází i při tvorbě motivace mužstva na podobný pocit. On i jeho hráči jsou často rozzlobení na svět.
Trenér Plzně Pavel Vrba
Nejsou tak bohatí jako pražské velkokluby, přesto jim ukážou. Ubližují jim média, to je jeden z dalších důležitých motivů.
Poslední příklad přišel po sobotním zápase s Karvinou. Dva góly v něm dal Michael Krmenčík, útočník číslo jedna, který však převážnou část minulé sezony neodehrál, protože si zle poranil koleno. Nyní se vrací do hry, branky proti severomoravskému týmu byly jeho první.
V úvodních dvou kolech sezony se netrefil, nepokořil ani obranu Olympiakosu Pireus v předkole Ligy mistrů. V domácí soutěži vystřelil za 157 minut jen jednou na bránu.
Útočník Plzně Michael Krmenčík se vrací na začátku sezony do kondice po těžkém zranění.
Jde o elitního útočníka, člena národního mužstva, proto média logicky řešila jeho formu i zdravotní stav. A Krmelec, jak se forvardovi přezdívá, rozhodně nedostával „naloženo“.
Naopak. Připomínala se složitost jeho situace, comeback po operaci kolena je vždy zapeklitý. Poukazovalo se i na jeho další přínos, na bojovnost, na schopnost podržet míč, otravovat soupeře v soubojích.
Přesto Vrba využil situaci. Opět postavil Plzeň do role otloukánka.
„Krmenčík je střelec, ať si píšete, co chcete. Mně to je úplně jedno,“ pronesl na tiskové konferenci po výhře nad Karvinou.
Bylo to zbytečné, nikdo nepochyboval o Krmenčíkově kvalitě. Jenže to je trenérovi jedno. Tato naštvanost, až uraženost mu zase perfektně zafungovala. Vrba v tom zkrátka umí chodit.
Fotogalerie |
