Slavia Praha je na vlně. Euforie, úspěch, průnik mezi elitu celé Evropy. Ve čtvrtek postoupila do čtvrtfinále Evropské ligy. To je rána. Navíc při způsobu, jakým vyřadila supersilnou Sevillu.
Jenže už v neděli ji čekal návrat do reality.
Fotbalová Slavia zažívá skvostný úspěch. Postoupila do čtvrtfinále Evropské ligy.
Pánové, hraje se v Příbrami, společně s Jabloncem asi na nejméně atraktivním stadionu celé ligy. Ale musíte uspět, jedete za titulem. Škobrtnutí se nepřipouští.
Úkol to byl pro slávisty těžší, než se na první pohled zdá.
Navíc ve čtvrtek po brutálním konci duelu se Sevillou rozhodně nešli spát bez oslavy. Nakonec, přiznal to i sám trenér Jindřich Trpišovský, který zrušil páteční dopolední trénink.
Tak to prostě v Česku je. Fotbal se hraje na hřišti, v kabině, v hospodě.
Slavia se tři dny poté musela přenést přes několik zádrhelů.
Klíčová chvíle: Ibrahim Traoré rozhoduje minutu před koncem prodloužení o postupu Slavie přes Sevillu. Její brankář Tomáš Vaclík si na míč sáhl, ale nezastavil ho.
Zaprvé to byla únava.
Ta byla logická, ve čtvrtek se vydali enormně, se Sevillou odehráli přece sto dvacet minut. Navíc v prodloužení vyšponovali tempo do (na české poměry) neuvěřitelné výše.
Zadruhé v Příbrami nenašli zrovna ideální plac pro fotbal.
V březnu je pochopitelné, že nebyl úplně rovný, ale domácí trávu před utkáním ani nepokropili. To už je přitom jakási norma. Míč po mokrém povrchu běhá rychleji, zvyšuje se atraktivita fotbalu. Na takovém hřišti se spíše ukáže, jak na tom týmy jsou.
Jenže v Příbrami to bylo jako na Sahaře.
Slavii poslal v Příbrami do vedení Peter Olayinka.
Ostatně obránce Slavie Vladimír Coufal to v přestávkovém rozhovoru pro televizi O2 ironicky okomentoval: „Trenér Csaplár říká, jak chtějí hrát fotbal pro lidi, smrtelné tóčo. A pak nepokropí hřiště.“
„Kombinačně se moc hrát nedalo,“ přidal se i další slávista Josef Hušbauer.
Jen malá odbočka. V lize to není nic nového. Takto otrávit favorita zkusili už mnozí. I Slavii. Za dob Pavla Horvátha či Iva Ulicha hrála opakovaně se Spartou o titul a v Jablonci vždy našla plac asi tak na Hanspaulskou ligu.
„Přitom jinak měli nejlepší hřiště v lize,“ smál se později Ulich. Jablonec tehdy kopal za Spartu, Příbram nyní za svoje zájmy.
Ale zpět k Coufalovi a Hušbauerovi. Možná pány potěší, že hřiště na zápas se Slavií bylo poslední Csaplárovou starostí. Den po prohře 0:2 v Příbrami skončil. Jak je jeho zvykem, po vzájemné dohodě. Občas to ale bývá jinak, než tento kouč tvrdí.
Trenér Josef Csaplár po prohře se Slavií v Příbrami skončil.
K jeho odchodu přispěl i Hušbauer, jenž tentokrát nastoupil v základní sestavě a dal druhý gól. Král Hušby, jak slávisté záložníkovi přezdívají, přitom neprožívá zrovna pěkné týdny. I když se tváří, že je všechno v nejlepším pořádku.
Hráč, který byl jasným šéfem ve středu pole, od zimy nehraje velké zápasy. V pohárech sedí na lavičce, na trávníku místo něj bojuje například Ibrahim Traoré. Překonal ho také mladík Alex Král. Navíc na marodce je posila z Liberce Petr Ševčík.
„Každý si to užívá, i když nehraje,“ tvrdil Hušbauer po výhře v Příbrami způsobně, „je nás tady dost kvalitních hráčů a každý by chtěl hrát. Jsem rád, že se nám daří v Evropě i v lize a užívám si každý dobrý výsledek.“
Josef Hušbauer skóroval v Příbrami nečekaně hlavou.
Ale tak to je jen do určité míry. Nakonec v Čechách se už léta připomíná fotbalové rčení: „Správný náhradník fandí soupeři.“
Zatím se o tom moc nemluví, ale je očividné, že Hušbauer ztrácí svoje výsadní postavení. Vždyť se mu to přihodilo i v české reprezentaci, kde patří po podzimní změně trenéra jen mezi náhradníky. Do nominace Jaroslava Šilhavého se nedostává.
Je to pochopitelné. Hušbauer je skvělý kopáč, ale má rychlostní a pohybové limity. Ukázalo se to například v podzimním zápase Česka s Ukrajinou v Uherském Hradišti, kde byl vyloženě mimo.
A teď ho tenhle hendikep začíná dohánět i ve Slavii.
Fotogalerie |
