Proč je dobré postoupit na velký šampionát? Je tu prestiž, zážitky pro mančaft i fanoušky. Pro tuzemský fotbal parádní finanční dotace. Jen postupem vydělal tým 240 milionů korun.
Ponechme nyní stranou, že tato slušná suma ještě posílí vládnoucí kliku v českém fotbale, partu kolem místopředsedy asociace Romana Berbra, která by měla zmizet. A všem by bylo líp…
Vraťme se k postupu, který reprezentace potvrdila ve čtvrtek večer v Plzni, kde po pořádně složitém utkání nakonec udolala Kosovo 2:1.
Hráči a realizační tým si po postupu rozdělí zhruba třetinu. Kdo kolik pobere, rozhodne trenér Jaroslav Šilhavý, přičemž platí zažitý zvyk, že kouč pobere dvakrát větší sumu než nejvíce oceněný hráč.
V tomto případě je to na místě. Šilhavý je hlavní postavou často podceňovaného mužstva. Bezpochyby.
Které události a postavy pomohly národnímu výběru k účasti na turnaji?
Trenér
Ne Patrik Schick, nejlepší střelec, ne Tomáš Vaclík, brankářská jednička, ne Tomáš Souček, tahoun ve středu pole, ale Šilhavý byl zásadním článkem úspěchu. Do týmu totiž vnesl po loňském vyhazovu jeho předchůdce Karla Jarolíma klid a normální atmosféru.
Zmizel pocit povinnosti reprezentovat, hráči viditelně přidali. Najednou po nich nikdo nedupal kvůli rohlíku ke snídani, kvůli deseti dekům váhy navíc. Borci se za to odměnili, pod Šilhavým šlo mužstvo nahoru. Důkazem budiž výhry nad Anglií, v Polsku.
Jediný průšvih přišel v Kosovu, ale i z něj se reprezentace vyhrabala.
Šilhavý navíc ukázal odvahu, která se u něj, muže s cejchem opatrného kouče, vlastně skoro ani nečekala. Jak?
Kobra
Symbol posledních dvou zápasů, razítek na postup. Útočníka Zdeňka Ondráška znali jen zasvěcení. V Českých Budějovicích jako mladík zaujal, gól uměl dát, ne že ne. Ale ještě lépe sázel peníze do automatů.
Proto prchl – a udělal dobře.
Vykopal se v Norsku, poté v Polsku, nyní hraje velmi dobře ve Spojených státech.
„Kobra je blázen. V dobrém. Jeho příběh je neuvěřitelný,“ řekl brankář Vaclík a použil u toho hráčovu přezdívku.
Šilhavý Kobru pozval před Anglií, zdálo se, že půjde jen o štěk. Ale trenér zariskoval, proto favoritovi poslal potetovaného bojovníka do hry a on dal vítězný gól. Zásadní byl i ve čtvrtek v Plzni proti Kosovu. Jeho energie, zarputilost, ale také kvalita výrazně pomohly k obratu.
Italská dvojička
Každý tým potřebuje borce, který zúročí jeho snahu. Češi našli dvojičku Jakub Jankto, Patrik Schick. První kope za Sampdorii Janov, druhý sice nyní v Lipsku, ale před letním přesunem hrál rovněž v Itálii.
„Známe se od šesti let. Nejprve z pražských výběrů, poté z reprezentací,“ vysvětluje Jankto. On v kvalifikaci nahrál na šest gólů, Schick tři vstřelil. To je klíčový příspěvek.
Slavia
Když vylétla pražská Slavia v evropských pohárech, její hráči postupně začali ovládat i sestavu národního mužstva. Šilhavý se spolehl na jejich sehranost, sveřepost, formu, kvalitu.
Stejně to praktikoval v národním týmu Michal Bílek s hráči Plzně či Pavel Vrba s vydařenou partou z pražské Sparty. Je to pochopitelné a chytré. Vazby z klubu pomáhají.
Proto míří poděkování ze Strahova, sídla asociace, i do Edenu.
Můj hrad
Stará fotbalová pravda praví: Hlavní je vyhrávat doma. Zaprvé je to (o maličko) jednodušší, zadruhé si tím mužstvo buduje pouto s fanoušky. Národnímu mužstvu se to v téhle kvalifikaci vyvedlo na sto procent.
Zdolalo dokonce i Anglii.
A bylo jedno, kde nastoupilo: Uspělo v Plzni, Olomouci, na Slavii i na Spartě.
Proto postoupilo.
Fotogalerie |