Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána

  • Zprávy
  • Celebrity
  • Jen pro muže
  • Sport
  • Video
  • Podcasty
  • Antiyoutuber
  • jít naiDNES.cz

    Sto dnů trenéra Karla Jarolíma: Přišel s novinkami, ale nejdůležitější jsou body...

    Karel Jarolím je ve funkci reprezentačního trenéra sto dnů. Jeho éra je zatím rozporuplná. | foto: ČTK

    Sto dnů je ve funkci Karel Jarolím, trenér české fotbalové reprezentace. Jeho éra je zatím rozporuplná. Na jednu stranu sympatická, na druhou výsledkově neúspěšná.

    Našel spálenou zemi. Rozklíženou výkonnostně i vztahově. Po červnovém neúspěšném - a to především herně - mistrovství Evropy skončil kouč Pavel Vrba. Sice pořád tvrdil: „Mám zájem dál trénovat reprezentaci.”

    Jenže pak před časem vzývaný spasitel českého fotbalu zamával a odešel do ruské ligy, kde trénuje dagestánskou Machačkalu. U národního mužstva měl základní plat 500 tisíc měsíčně, v Anži museli dozajista přitlačit. Klub v daleké zemi není jinak příliš lákavou destinací. A to si může Vrba cokoli vyprávět o sportovních ambicích...

    Vrba se setnul sám a po něm přišel Karel Jarolím. Dnes má za sebou tři měsíce ve funkci. Jaký zatím zanechal dojem?

    První je špatný. Ve fotbale jde o výsledky, tak to prostě je. „Mě zajímá, jak to trenér umí v neděli,” vyznal se několikrát šéf českého fotbalu Miroslav Pelta. Přeloženo: Když o víkendu vyhraješ zápas, celý týden jsi král.

    Jenže Jarolím do kvalifikace o postup na mistrovství světa 2018 v Rusku - a to je mírně řečeno - nevstoupil šťastně. Tým ji začal příšerně. Domácí remízy se Severním Irskem a Ázerbajdžánem mohou být fatální. Naštěstí propadák v Německu se vlastně nepočítá, protože Němci prostě zvalchují každého.

    Fotogalerie

    Poté přišla výhra nad Norskem, bylo to jako když se tonoucí chytne kruhu. Sice je pořád ve studené vodě a na loď to má ještě kus cesty, ale má naději, že se na ni dostane. Stejně tak to má reprezentace s postupem na mistrovství světa.

    Výsledky jsou tedy jasným záporem, najdeme však i velké klady.

    Prvním je vystupování národního mužstva. „Chceme být otevření,” ohlásil Jarolím po nástupu do ostře sledované funkce. Zatím se u to daří. Trpělivě a trefně vysvětluje své kroky, nechá nahlédnout i do zákulisí. Například když mluví o domácích úkolech pro hráče, o jejich stravování.

    Je to velký posun oproti době nedávno minulé. Jarolímův předchůdce Vrba byl postupem času čím dál víc podrážděný, každou mírně nepříjemnou otázku bral jako osobní útok. Nechápal, že média jsou jeho cestou k fanouškům. A příznivce prostě zajímá, proč hraje ten, proč sedí ten, jak potrestal za opileckou eskapádu Davida Limberského...

    Jarolím ho v tomto ohledu jasně válcuje. Například otevřeně zhodnotil výkon sparťana Bořka Dočkala v duelu s Norskem. Záložník hrál famózně, měl velký podíl na obou gólech. Jenže si také neodpustil protesty, kyselé pohledy, zbytečnou žlutou kartu. „Kdybych ho měl v klubu, působil bych na něj víc,” pronesl pak trenér. Prostě žádné alibi, kličkování.

    Ještě větší klad (i když k němu byl vlastně Jarolím donucen okolnostmi) je zasazování nových tváří. Po evropském šampionátu skončili Petr Čech, David Lafata, David Limberský, Jaroslav Plašil a další. Tomáš Rosický je zase v ordinaci. Trenér však neváhal a začal tasit nečekaná jména: Lukáš Droppa, Michael Krmenčík, Jaromír Zmrhal, Antonín Barák, Petr Mareš. Ti všichni se osvědčili.

    Jakou známku by tedy Jarolím dostal za sto dnů v úřadu? Tak lepší trojku. Přinesl mnoho nového, dobrého, jenže, jak by řekl proslulý fotbalový cynik Ivan Horník: „Nejdůležitější jsou body, na všechno ostatní se vy...”

    Ohodnoťte článek
    Hlasování skončilo

    Čtenáři hlasovali do 12:44 sobota 18. března 2017. Anketa je uzavřena.

    • Super
      10
    • Trapas
      10
    • Sladký
      10
    • Cože
      9
    • Tvl
      8
    • Haha
      6