Suchý statistický výčet by byl předlouhý. Jsou tu tři velká zlata, pro české fanoušky důležitější než dva triumfy ve Stanley Cupu, který je modlou pro zámořský hokej.
zdroj: www.youtube.comJágr ho vyhrál dvakrát na začátku kariéry, hned v prvních dvou sezonách v dresu Pittsburghu. Psal se roky 1991 a 92, mnozí jeho dnešní spoluhráči z Floridy ani nebyli na světě. „Bral jsem to jako samozřejmost,“ popisoval později. „Jenže se ukázalo, že to tak není,“ dodal.
Od té doby si zahrál finále jen jednou, v roce 2013 v dresu Bostonu. Jenže neuspěl.
Fotogalerie |
Za roky v NHL pobral i mraky individuálních trofejí, pětkrát byl nejproduktivnějším hráčem soutěže, z toho čtyřikrát za sebou. Jen jednou se stal nejužitečnějším hráčem ligy – ale za to zřejmě mohla jeho v té době rozporuplná pověst, nálepka velkého individualisty.
Tenhle velký sobec (a rakovina kabiny, jak ho v zámoří překřtili) však ukradl Kanadě a USA zlato na Turnaji století. V roce 1998 přijeli poprvé na olympiádu do Nagana ti nejlepší, NHL přerušila program. A Češi vedení charismatickým koučem Ivanem Hlinkou, doslova neprůstřelným brankářem Dominikem Haškem a vlasatým Jágrem triumfovali.
Vyřadili USA, v semifinále Kanadu a ve finále Rusko, soupeře nejnenáviděnějšího. „Bylo to poprvé, co se na olympiádě mohli ukázat hráči z NHL, takže to bylo něco speciálního. Na vzpomínky moc nejsem, ale na Nagano nejde zapomenout,“ vyprávěl Jágr později. „Kromě útočných akcí jsem se soustředil také na obranu. Protože v Naganu jsme všichni museli myslet na mužstvo. Což bylo rozhodující. Já jsem tehdy z NHL byl zvyklý dávat každý zápas gól, kdežto na olympiádě to bylo úplně o něčem jiném.“
I tato slova byla předzvěst změny. Jágr se postupně stal týmovým lídrem, už tolik nemyslel na osobní statistiky. I když v jeho případě je to trochu protimluv, protože i dál ničil obrany silou bojového tanku.
V nové roli pak přispěl k dalším dvěma velkým vítězstvím. V letech 2005 a 2010 slavil titul mistra světa. Především ve druhém případě to byl šok, český tým začal turnaj v Německu zle a byl podceňovaný celým světem. Jenže měl Jágra...
Ten pronesl velkou řeč před novináři, která se stala symbolem startu ke zlatu. „Měli by se zamyslet, z jakého důvodu se dostali do NHL. Díky starším hráčům, kteří jezdili na šampionáty,“ pustil se do českých hráčů z NHL, kteří odmítli účast. „Ať se každý podívá, jací borci byli Patera, Procházka, bratři Franta a Tomáš Kaberle, Ručinský, Výborný. Na kolika byli šampionátech. A nikdo je nemusel přemlouvat. Reichel! Dopita! Těm by ti mladší hráči měli líbat prd...“
zdroj: www.youtube.comTo byl možná největší triumf, přišly však i pády.
Nejvýraznější v roce 1996, na Světovém poháru. Češi byli úřadujícími mistry světa, na letním turnaji však propadli i s Jágrem v sestavě. Vrcholem byla sedmigólová prohra v Německu.
„Potřebovali to na někoho hodit, tak prostě ukázali na mě. V našem týmu ale chyběli dělníci. Někteří hráči se prostě nedokázali smířit s tím, že měli hrát jinou roli, než na jakou jsou zvyklí ze svého klubu. A třeba taky trochu víc bránit,“ vzpomínal Jágr.
V roce 2004 Češi nedotáhli domácí šampionát, ač hráli skvělý hokej, vypadli v semifinále. O jedenáct let později, znovu v Praze, skončili čtvrtí. První akce byla propadák, druhá „jen“ neúspěch.
Ale těch nezažil oslavenec mnoho...
JÁGROVY TRIUMFYZOH 1998 - 1. místo MS 1990 - 3. místo MS 2005 - 1. místo MS 2010 - 1. místo SP 2004 - semifinále Stanley Cup 1991 Pittsburgh Penguins 1992 Pittsburgh Penguins Art Ross Trophy (vítěz kanadského bodování NHL) - 1995, 1998, 1999, 2000, 2001 Hart Memorial Trophy (nejužitečnější hráč ligy) - 1999 Lester B. Pearson Award (nejužitečnější hráč ligy dle hlasování hráčů) - 1999, 2000, 2006 Zlatá hokejka (nejlepší český hokejista) - 1995, 1996, 1999, 2000, 2002, 2005, 2006, 2007 Člen prvního All star teamu NHL - 1995, 1996, 1998, 1999, 2000, 2001, 2006 Člen druhého All star teamu NHL - 1997 Člen NHL All Rookie Team - 1991 |