Ten úděl už zažilo několik českých hokejistů. To bude nový Jágr, říkalo se. „Stačilo dát v šestnácti letech v lize dva góly,“ usmál se Jakub Voráček, nynější kapitán národního mužstva.
Taky že ano. Nový JJ68, to měl být Martin Havlát, Tomáš Hertl…
„Ale nikdo to nedokázal, protože to nejde,“ utrousil Michael Frolík, další ze zástupu.
On sám dokonce dostal přezdívku Baby Jágr. Nakonec nebylo divu. Českou extraligu začal hrát právě v šestnácti. Za Jágrovo Kladno. Z pod helmy mu vyčuhovaly černé vlasy, stejně jako legendě. Navíc to byl šikula s velkým potenciálem.
Naplnil ho (tedy nedostal se na Jágrovu úroveň, ale to fakt nejde), nyní má v NHL odkrouceno na osm stovek zápasů, vyhrál Stanley Cup. Doma má dvě medaile z mistrovství světa, což při české bídě posledních let taky není vůbec k zahození.
Nyní si chce dojít v Bratislavě pro další. Po boku má kamaráda Voráčka, s nímž v Kladně vyrůstal. Navíc si v báglu přivezl z Calgary velkou formu.
V prvních dvou utkáních dal tři góly na jeden nahrál. Navíc proti Švédsku i proti Norsku byly jeho branky vítězné. Hraje prostě skvěle.
„Tři góly, pálí v přesilovce i v oslabení. On to v sobě má a vždycky měl. Je to jen o tom, jakou příležitost dostane,“ ocenil parťáka šéf Voráček.
Oni dva si sedí na ledě i mimo něj. Přitom jsou tak rozdílní. Voráček je mluvka (v dobrém smyslu slova), rozšafný chlapík. Podobně i hraje, je ho plné hřiště, každý si všimne urostlého chlapa s rezavým plnovousem.
Frolík je nenápadný, ale užitečný. Ani v kabině se příliš neprojevuje, byť by se svou hokejovou historií mohl dělat v současné reprezentaci ramena.
Jejich kooperace však může být zásadní na cestě za úspěchem. Společně s Dominikem Simonem stvořili první útok, vždy klíčovou hybnou sílu mužstva.
Mají zkušenosti, kvalitu. Také se to v prvních dvou utkáních projevilo. Vedou tým, který hraje skvěle. Možná až nad očekávání.
Proti Švédsku udolal mistry světa velkým pohybem, důrazem, ofenzivní silou. Proti Norům šlo o čistou dominanci. Češi tak začali šampionát stoprocentně.
„Ten tým je v pořádku, je pracovitý. Má svoji sílu a taky lidi, kteří to dokážou ovlivnit,“ pochvaloval si trenér Miloš Říha. Hned ale dodal: „Vidím tam i nedostatky. Jaké? To vám neřeknu.“
„Výborně zvládnuté dva zápasy, ale nesmíme mít rypáky nahoru,“ doplnil ho kapitán Voráček.
Přesně tak, to by se nevyplatilo. Navíc už příští zkouška bude supertěžká. V pondělí hraje národní mužstvo s Ruskem.
Fotogalerie |