Výchova
Ester ani její bratr nechodili do školy. Učili je rodiče, táta Janek a mamka Zuzana. „Myslím, že na základní škole jsou děti schopny se soustředit hodinu a půl a zbytek je vlastně hlídání za státní peníze,“ objasnil otec rodinný tah.
Rodina se navíc přestěhovala do Špindlerova Mlýna, a tak Ester i Jonáš měli perfektní podmínky pro sport.
Nakonec také Jonáš dotáhl kariéru na snowboardu do juniorské reprezentace. Ale pak se rozhodl, že ho více baví kreslení a design. Je známý autor komiksů, sestře navrhuje podobu kombinézy.
Píle
„Musíme ji brzdit,“ zopakovali mnohokrát její lyžařští i snowboardoví koučové.
„Trénovala bych pořád,“ reagovala závodnice.
Její píle a pracovitost jsou zásadními faktory úspěchu. Projevily se například i po minulé olympiádě v Soči, kdy měla obří problémy se zády. Fyzioterapeut Pavel Kolář jí dával patnáctiprocentní naději, že bude pokračovat se sportem.
Ester se však zakousla do rehabilitací, cvičila pět hodin denně. A dnes je olympijskou vítězkou.
Neznámé příběhy olympiády ZDE »
Peníze
V Česku velmi špatně funguje dětské lyžování i snowboarding. Natvrdo řečeno: Ledecké pomohlo, že má zámožné rodiče. Jejich peníze zajistily, že měla perfektní podmínky k tréninku, k závodění.
„Sezony mě stály až tři miliony korun,“ přiznal její otec Janek, známý zpěvák a skladatel. „Ale teď už je soběstačná,“ upozornil.
Ano, Ester je marketingovým tahákem – může za to její nátura, úspěchy i nevšední spojení dvou sportů na špičkové úrovni.
Tým
V lyžování jí radí známí bratři a bývalí závodníci Tomáš a Ondřej Bankovi. Snowboard mají na starosti Erich Pramsohler z Itálie a Justin Reiter z USA (vicemistr světa v paralelním slalomu z roku 2013), šéfem týmu je Sigi Grabner (bronz na OH 2006, mistr světa v paralelním slalomu 2003). Členy týmu jsou i servisman Petr Kouřil a fyzioterapeut Jakub Marek.
Ester si může široký soubor spolupracovníků dovolit díky výsledkům i marketingové atraktivnosti.
Na vše podstatné dohlíží máma Zuzana.
„Tohle, co se teď děje, je především zásluha mého týmu. A musím říct jednu věc: Je úžasné, že tu se mnou mohla být maminka, která je se mnou odmalička, věří mi a je se mnou na úplně každým závodě. Přestože se strašně bojí lítání, je tady,“ zajíkala se Ester po olympijském triumfu.
Faktor X
Ne, to není zlehčování jejího triumfu. Ale někdy se to prostě stane. Občas sport zažije výsledek, který si zaslouží označení slovem šok, jinak dost často nadužívaným.
Jaké jsou příklady? Například vítězství běžkaře Martina Koukala (jeho brácha Petr teď na olympiádě hraje hokej za Česko) na mistrovství světa v roce 2003 v závodě na 50 kilometrů. Vždyť Koukal v kariéře ani jednou nevyhrál závod Světového poháru.
Nebo triumf dánských fotbalistů na mistrovství Evropy 1992. Do Švédska přijeli z dovolené, kvůli politické situaci byla těsně před turnajem vyloučena tehdejší Jugoslávie. Dánové jeli na hamburgery, pivo a nějaké to cigáro o poločase. Nikdo si na ně nepřišel.
A pak je tu „Zázrak na ledě“. Hokejový tým USA vyhrál v roce 1980 olympiádu, byl složený ze studentů a hráčů nižších soutěží. Profíci z NHL tehdy na olympijské hry nesměli. Přesto Američané překonali i neporazitelnou sovětskou mašinu. Byl o nich natočen film nazvaný Miracle on Ice. Proto Zázrak s velkým Z.
Ester se možná hlavní role ve filmu také dočká.
Fotogalerie |