Městečko Longyearbyen obývá přibližně dva tisíce lidí. Nachází se na jednom z ostrovů na Špicberkách, které sice spadají pod správu Norska, ale protože jsou od pevniny vzdálené několik set kilometrů, oficiálně žádnému státu nepatří.
A právě to je důvod prvního z několika netradičních zákonů, které na půdě města platí. V Longyearbyenu je zakázáno rodit. Aby novorozenci nezůstali bez státní příslušnosti, musí se místní ženy na čas porodu jednoduše přestěhovat na pevninu. Až poté se mohou vrátit.
Kromě těhotných žen není v Longyearbyenu místo ani pro ty obyvatele, které postihne smrtelná choroba. Kromě zákazu rodit totiž ve městě už od roku 1950 platí i zákaz umírat! V praxi to znamená, že vážně nemocní lidé jsou z města vystěhováváni na pevninu. Pokud snad někdo zemře náhle, převezeno bude okamžitě jeho tělo.
Jak poukazuje server The Sun, důvodem takového zákona je věčně zmrzlá půda, která u těl zabraňuje rozkladu. Místní kvůli tomu mají strach, že by se ve městě mohly šířit životu nebezpečné choroby. Hrozit by mohlo dokonce i propuknutí španělské chřipky, která Longyearbyen zachvátila v roce 1918 a vyžádala si 11 životů. Protože tehdy ještě zákaz umírání neplatil, oběti chřipky teď leží na místním hřbitově a mohou současné obyvatele stále ohrožovat.
Šílený výčet kontroverzních zákonů tím ale nekončí. Protože jsou Špicberky rájem nebezpečných ledních medvědů, obyvatelé jsou povinni hranice města opouštět pouze vyzbrojeni puškou.
V Longyearbyenu je také omezena spotřeba alkoholu. Na jednoho občana platí měsíční limit 24 plechovek piva, dvou lahví whisky a jedné lahve portského vína. Hodně nezvyklým zákazem je i ten, který nedovoluje chov koček. Ty by totiž mohly ohrožovat populaci vzácných arktických ptáků.
