Psychika
Nejčastěji se mluví a píše o tom, že sparťané druhé poločasy nezvládají z psychických důvodů. Mají v hlavě své nedávné nezdary a nedaří se jim na ně zapomenout.
Jako by už ve chvíli, kdy rozhodčí pískne do píšťalky a zahájí druhý poločas, sparťané čekali, že přijde hororových 45 minut, kdy se budou muset urputně bránit, a to i mnohdy za hubeného stavu 1:0, a pokud to nezvládnou, budou zase všem pro smích.
Místo aby Sparta hrála v klidu, pokračovala v dominanci, se vždy zbaběle stáhne a brání jednogólové vedení i proti výrazně slabším týmům (Karviná, Slovácko, Brno).
Proti silné Slavii ale Sparta nečekaně po poločase vedla rozdílem třídy a opět rozjela svou tradiční pětačtyřicetiminutovku plnou nervozity.
Tomu, že problém sparťanských druhých poločasů je zejména v psychice, svědčí i styl hry, kterým se Sparta v druhých pětačtyřicetiminutovkách prezentuje.
Z týmu, který v prvním poločase působí jako soubor odhodlaný přehrát svého soupeře, je rázem parta bojácných kloučků, ze kterých nervozita doslova čiší, a stačí jeden gól a sesypou se jako domeček z karet.