Poptávka podle zprávy Transparency International a Global Witness nepolevuje, a i když Madrid čelí portugalské konkurenci, stále vede Španělsko prim. Nabízí širší rejstřík možností, jak se v zemi usadit. Kdo si nechce pořizovat nemovitost, může investovat dva miliony eur do dluhopisů nebo složit milion na konto.
Obě země zavedly programy „občanství za investice“ v letech 2012 až 2013 v reakci na předchozí hospodářskou krizi.
Ve Španělsku si musí zájemce o zařazení do programu pořídit nemovitost za půl milionu eur, tedy asi 13 milionů korun, aby získal právo k pobytu. Po pěti letech pak může žádat o španělské, tedy unijní občanství. V Portugalsku postačí investice ve výši 350 tisíc eur.
Poplatky za další členy rodiny, děti i rodiče, jsou obvykle nižší, pohybují se ve výši 55 až 75 tisíc eur za osobu.
Profesor Sebastián de la Nuez z Venezuely bohužel nepatří mezi zbohatlíky, kteří zbídačenou zemi Latinské Ameriky opustili s naditými kapsami a tučnými konty. Aktuálně žije v jedné z dělnických čtvrtí Madridu a co se programu týče, servítky si nebere. „Záplava zlata z Latinské Ameriky vytváří novou bublinu v centrech španělských metropolí,“ kritizuje de la Nuez fakt, že cizí boháči skupují nemovitosti v Madridu, Barceloně a v dalších městech. Nehledě na to, že původ astronomických částek, které cizinci vydávají, je často dost nejasný a pochybný.
Jak vidno, i na Iberském poloostrově stále platí okřídlené heslo, že peníze nesmrdí...
Fotogalerie |