Slovinským Sočským údolím totiž vedla fronta, na jejíž jedné straně bojovaly desítky tisíc mužů za Rakousko-Uhersko. A byli to převážně Čechoslováci. Na Sošské frontě bylo největší nasazení Čechoslováků v celé historii země. Konkrétně to bylo přes 40 tisíc vojáků. Na druhé straně fronty stáli početnější Italové. Fronta se téměř dva roky nepohla z místa, a to přesto, že tu proběhlo jedenáct velkých bitev. Rakousko-Uhersko nakonec spustilo dvanáctou ofenzivu za pomoci Němců a teprve tehdy se jim podařilo zatlačit Italy až na Piavu, kde došlo k dalším krvavým bojům. V Sočském údolí dodnes leží asi 10 tisíc padlých vojáků české národnosti.
Bojiště na kopci Kolovrat. Zbytky zákopů a ruiny vojenského kostelíka stále připomínají kruté boje.
Při návštěvě Slovinska tak milovníci válečné historie mohou zavítat přímo na místa bojů. V Kobaridu je velké muzeum věnované právě bojům na Sočské frontě. Je zde k vidění mnoho dobových fotografií a je zde také plastický model bojiště mezi Kobaridem a Tolminem včetně pozic obou armád. V Kobaridu je rovněž kostnice s ostatky italských vojáků.
Místo, kde válčili naši dědové
Dobrý výhled je na celé bojiště z nedalekého vrchu Kolovrat, kde je dokonce opravená část italských zákopů.
V nedalekém Tolminu je pak možné navštívit rakousko-uherský vojenský hřbitov. Právě zde najdeme mnoho českých jmen těch, kteří zde po dva roky sváděli urputné boje.
Rakouští vojáci při překonávání horského terénu. Nahoru museli vynést i těžkou munici a zásoby.
Určitě stojí za návštěvu i pevnost Kluže, která byla jedním ze středobodů válečné vřavy a stala se mnohokrát terčem útoku Italů. Během 1. světové války byla obrana pevnosti a jejího okolí zesílena bariérami z ostnatých drátů a minovým polem. Navzdory nelítostným útokům ze strany italských dělostřelců pevnost Kluže krytá též prudkými svahy hory Rombon zůstala nedobyta. Přímo na Rombonu pak stojí další, modernější pevnost Herman, vybavená čtyřmi dělostřeleckými kopulemi. Pevnost Hermann spolu se spodní pevností Kluže tvoří „Bovskou obrannou bariéru“, nejvýchodněji položenou alpskou obrannou linii vůč italským hranicím.
Most, kde byl raněn Hemingway
U městečka Most na Soči, ze kterého zbyl jen tento polorozbořený most, byl v červenci 1918 raněn i Ernest Hemingway. Boje tu trvaly 29 měsíců a zmizelo zde nebo bylo zraněno celkem na milion mladých mužů. Trpké a bolestné zkušenosti z italské fronty posílily u mladého a sebevědomého Hemingwaye humanistický odpor k válce a byly inspirací k napsání románu Sbohem, armádo.
Udolí a starý most, pod kterým svítí zelená řeka Soča.
Děla ze Škodovky
V obci Ravelnik najdeme opět muzeum věnované bojům první světové války. V okolních vesnicích Bovec a Log jsou navíc další vojenské hřbitovy. Na jižním úseku Sočské fronty nedaleko obce Dutovlje, umístěné mezi Komenem a Sežanou, se nachází v blízkosti občanského hřbitova dle údajů vídeňského vojenského archivu rozsáhlé vojenské pohřebiště s největším množstvím pochovaných obětí české národnosti.
Ostatky více než 3 tisíc mobilizovaných českých vojáků jsou umístěny spolu s dalšími padlými vojáky monarchie v prostoru bezlesého krasového údolí na kamennou zídkou ohraničeném hřbitově, jenž je zařazen mezi národní kulturní památky Republiky Slovinsko a rekonstruován byl za pomoci České republiky v roce 2001.
Nedaleko obce Dutovlje se nachází rozsáhlé vojenské pohřebiště s největším množstvím pochovaných Čechů.
Poblíž je i údolí, na jehož svahu – u Kluže – vybudovali Rakušané pevnost, vybavenou těžkými houfnicemi, ukrývanými v dlouhých tunelech. Ty nejmohutnější o 13 tunách byly vyrobeny v plzeňské Škodovce.
Památky na oběti první světové války se nalézají takřka v každé vesničce a malém i větším městě v oblasti. Pro milovníky historie a první světové války zvláště tak Slovinsko představuje zajímavou zastávku při případné cestě do Chorvatska.
Fotogalerie |
