Slovenští herci berou Česko útokem: Konečně je přestali „prznit“ dabingem

Slovenští herci a herečky se stále častěji objevují v českých filmech a seriálech. Koprodukčních počinů rok od roku pořadů přibývá. Stále ale platí, že se v Česku točí o poznání víc. | foto: Koláž Expres.cz

Roman Luknár, který se naposledy českým divákům představil v roli Jana Masaryka ve snímku Toman, kvůli kterému přibral 25 kilogramů, se vrací. Tentokrát si ho užijí hlavně milovníci seriálů.

„Jošt je podnikatel, který žije sám a vidí jenom peníze. Měl těžkou autonehodu, kterou přežil jenom díky tomu, že má drahé a silné auto. Ale rozdrtil si pánev, takže je z něj kripl na vozíku. Ocitl se v situaci, ve které nikdy v životě nebyl a se kterou si neumí poradit,“ řekl o své roli zraněného podnikatele v Ordinaci v růžové zahradě 2 slovenský herec.

„Je zvyklý si díky penězům všechno zařídit, teď mu ale chybí zdraví, které by si také rád koupil, ale to už tak snadné není. Je z toho rozčarovaný, podrážděný a štěká po lidech v nemocnici, rozkazuje jim, chce si koupit jejich péči, aby se starali jenom o něj. Je to nepříjemný, ale současně velmi nešťastný chlapík. Má všechno, na co si ukáže, ale to zdraví mu chybí,“ dodal Luknár.

Není ostatně jediný, kdo si od našich východních sousedů razí cestu k divákům. Svoje o tom ví i prostořeká zdravotní sestra Martina, kterou v seriálech Doktor Martin a Strážmistr Topinka skvěle ztvárnila Gabriela Marcinková. Ta na rozdíl od Luknára mluví slovensky, což je po předabovaných nebo přeučených hercích velmi osvěžující zážitek. 

Škoda že k původnímu slovenskému znění nepřistoupili i tvůrci koprodukční pohádky O odvážném Martinovi a zakletém králi, kde se objevila celá řada slovenských herců. Bohužel je předabovali čeští kolegové, navíc v dabingu dost profláklá jména, což výslednému dojmu nepomohlo.

Hlas Simony Kollárové, která ztvárnila půvabnou princeznu, tak zůstal českým divákům utajen. Podobně jako hlas hlavního hrdiny, slepého chasníka Martina, kterého si zahrál Richard Autner.

Fakt, že neokoukaných tváří přibývá, ale diváci kvitují s nadšením. Za zlé mnozí nemají ani původní slovenské znění, díky kterému se „Slovenskem nepolíbení“ alespoň na chvíli seznámí s jazykem, který nám je nejbližší.

Slovenští herci si zase pochvalují, že mají v Česku dveře stále otevřené. Přece jen v jejich vlasti obyčejně není tolik pracovních příležitostí, a tak velmi rádi volí „přeshraniční spolupráci“, přibývá ale koprodukcí, do nichž se zapojují i další okolní státy jako Polsko, Německo nebo Rakousko. Příkladem za všechny budiž třeba dvojdílný film Marie Terezie.

Fotogalerie

Komentáře

Mohlo by vás zajímat