Slávka Budínová se narodila v Heřmanicích u Ostravy, a ačkoliv jí dávala herecké hodiny samotná Marie Rýdlová, její kariéra nezačala příliš šťastně. Typově ji obsazovali do rolí jemných naivek, které nezvládala. Neuměla to.
Až v Praze se v jejích šestatřiceti dočkala skutečného uznání. Díky režisérovi Karlu Novákovi získala členství v souboru pražského Divadla E. F. Buriana, kde měla možnost ukázat, co v ní dřímá. Konečně totiž mohla hrát silné a temperamentní ženy.
Brzy si jí všimli i filmaři, a tak se pro ni 60. a 70. léta nesla v duchu nevídaného úspěchu. Šla z role do role, z nich mezi nejznámější patří třeba ta ve filmu Léto s kovbojem nebo paní Ofka z muzikálového hitu Noc na Karlštejně.
Současný divák si může Slávku pamatovat zejména z filmového muzikálu Noc na Karlštejně.
V roce 1977 se provdala za režiséra a scenáristu Ivo Tomana. Bylo jí tehdy 53 let, a přestože bylo jejich manželství bezdětné, těšilo se vzájemné lásce a blízkosti. Šlo o osudovou lásku. Žili společně v památkově chráněném renesančním domku na Malé Straně, vyžívali se ve starožitnostech, měli dva psy a mlýn, o který se starali.
„Měla jsem pořád napěchovaný život. Po představení jsem si sice šla chvíli sednout do klubu na dvě deci, ale pak jsem utíkala domů, kde na mě čekala maminka, která chtěla všechno vyprávět, a když už nežili moji rodiče, starala jsem se zase o Iva a naše dva psy, o mlýn a domeček na Malé Straně. Pokud byl náhodou čas, nejradši jsme s Ivem chodili pět šest hodin po lese a sbírali houby,“ svěřila se rok před svou smrtí do časopisu Vlasta herečka.
Smrt manžela - začátek konce
Na Vánoce 1994 však zasáhla ruka osudu. Doma v náručí jí Ivo zemřel. V domě poblíž Vltavy tudíž zůstala sama a postupně začínala propadat skepsi. Psychická propast, v níž se nacházela, a stesk po manželovi ji přivedly na scestí. Propadla alkoholu. Nepomohla tomu ani opakovaná vloupání, kterým byla nucena čelit.
Ke stáří se herečka potýkala s alkoholem. Mělo se jí to natolik vymknout z rukou, že opilá často padala.
Lupiči jí během spánku několikrát ukradli starožitné cennosti a obrazy.
S alkoholem herečce přibývaly i zdravotní komplikace. Nejen že bojovala se slabým srdcem, ale měla podstoupit i operaci onkologického rázu. Ke konci života už se měla v alkoholu utápět natolik, že sotva držela rovnováhu, někdy dokonce padala. Do nemocnice však nikdy nechtěla. Údajně proto, že se bála, že tam bude muset abstinovat.
Téměř neopouštěla místnost, kde její manžel naposledy vydechl. Zemřela v létě 2002 na vyčerpání organismu. Bylo jí 78 let.
Budínová těsně před smrtí.
Pak ovšem zasáhla ruka osudu.
Jen dva dny po hereččině smrti zaplavila a zdevastovala její nádherný zrekonstruovaný dům povodeň.
Prosklené dveře do zahrady, které voda vylomila, se našly dokonce až u ministerstva financí. Načasování vybízí k domněnce, že nemůže jít o náhodu. Jakoby smrt dopředu věděla, co přijde, a chtěla herečku ušetřit dalšího přívalu ukrutné bolesti. Kdyby Slávka odešla jen o pár dní později, dočkala by se utrpení, které by jí zasadilo po manželově smrti jednu z nejtěžších životních ran. Dům byl totiž tou jedinou radostí, která jí v životě zůstala.
Hereččin milovaný domek na Kampě zachvátila pár dní po její smrti povodeň.
Příbytek mnoho let chátral, před šesti let ho však zakoupila likérka Rudolf Jelínek, která letos informovala, že tam chce založit muzeum. To se má věnovat historii destilatérství a ovocnářství v českých zemích.
Fotogalerie |
