Vrtulník odváží zraněného Matthiase Mayera.
Má zlomené dva hrudní obratle, šestý a sedmý. Rozmlátil se totiž při sobotním sjezdu ve Val Gardeně a ihned byl operován. Sezona pro něj skončila. Přitom to rozhodně není žádný začátečník, jde o olympijského vítěze ve sjezdu, zkrátka královské disciplíně.
Matthias Mayer sice nedopadl dobře, ale mohl skončit ještě hůře. Jenže měl jako jeden z mála novinku posledních měsíců, airbag pod kombinézou. „Naštěstí jsem ho měl na sobě. Ve vzduchu se nafoukl a to bylo v tomhle případě určitě to správné řešení,“ pronesl v sobotu, když byl ještě v Itálii. O den později, po převozu do nemocnice v Innsbrucku, kde podstoupil operaci, dodal: „Mohlo to dopadnout hůř. Tohle sroste.“
Airbag, který začínají využívat sjezdaři.
Airbag začali sjezdaři zkoušet na začátku roku 2015. Jenže od začátku proti němu měli výhrady. Je moc veliký, váží 800 gramů, nevejde se pod kombinézu. To byly jejich zásadní argumenty. Výrobce to nepřekvapilo. Podobný problém měl totiž s motocyklovými závodníky. Na začátku nikdo z nich neakceptoval, že by si vzal nepohodlný airbag pod kombinézu.
„Je to normální proces. Stejné to bylo s motocyklisty zhruba před deseti lety. A dnes není jediný pilot, který by jel bez něj,“ řekl zástupce firmy Dainese Marco Pastore. „Teď jde o to, aby se s ním lyžaři cítili pohodlně a věřili mu.“
Sjezdaři ho zatím moc nevyužívají, jejich sport je přitom bojem na samé hraně rizika. Stejně jako motorky. Jede se naplno, v šílených rychlostech, přitom nejsou gladiátoři sněhu vlastně nijak sofistikovaně chráněni. Helma a pár chráničů jsou nutným minimem.
Čech Ondřej Bank po pádu na mistrovství světa 2015.
„Pohybujete se na hraně. Když uděláte chybu, čeká na vás cesta vrtulníkem do nemocnice. Ale pokud chcete vyhrát, musíte hranu občas překročit,“ objasnil zásadu svého sportu slavný rakouský sjezdař Stephan Eberharter. „Karamboly patří k propagaci lyžování. Bez nich by byly závody nudné,“ doplnil poněkud cynicky Patrick Ortlieb, olympijský vítěz z Albertvillu 1992.
Zatímco v šedesátých letech se sjezdaři dostali maximálně na devadesát kilometrů v hodině, dnes se jezdí až o sedmdesát kilometrů v hodině rychleji. Mohou za to nové technologie i kvalita lyžařů. Pády jsou však – naprosto logicky – mnohem fatálnější.
Zlomem byla smrt populární Rakušanky Ulrike Maierové, dvojnásobné mistryně světa, v roce 1994. Zabila se při sjezdu na známé sjezdovce Kandahar v německém Garmisch-Partenkirchenu. Vždycky říkala: „Dolů spěchám, protože tam na mě čeká dcerka.“ Jenže naposledy nedojela a stala se symbolem.
Od té doby se výrazně vylepšily bezpečnostní podmínky, ale riziko nemizí.
