Sicílie byla dříve známá jako místo, kde se pohybovaly desítky mafiánů v oblecích. Dnes zde potkáte spíše stovky uprchlíků z Afriky oblečených v oděvech od charity.
| foto: reprofoto dailymail.co.uk
V souvislosti s uprchlickou krizí se oči většiny Evropanů upírají k Řecku a jeho ostrovům, kde se soustřeďují tisíce uprchlíků ze Sýrie, Iráku a dalších blízkovýchodních zemí. Stranou tak zůstává Sicílie, kam se stejnou vervou denně proudí stovky uprchlíků z Afriky. Italský ostrov pověstný jako sídlo mafie je nyní k prasknutí plný afrických běženců.
Sicílie byla dříve známá jako místo, kde se pohybovaly desítky mafiánů v oblecích. Dnes zde potkáte spíše stovky uprchlíků z Afriky oblečených v oděvech od charity.
Zástupy mladých Afričanů čekají ve frontě na lepší život. Většina z nich jako ekonomičtí migranti azyl nemá na azyl nárok a tak je po pobytu v záchytných táborech čeká deportace.
Afričtí uprchlíci stojí ve dne v noci v sicilském přístavu, aby zkusili pořádat o azyl v Evropě. Někteří to zkoušejí už po několikáté na falešné jméno.
Lodě denně na Sicílii přivezou stovky uprchlíků, které zachránily z chatrných plavidel u pobřeží Libye, která je pro svou polohu považována za centrální sběrný bod pro uprchlíky prchající přes severní Afriku do Evropy.
Zdravotní stav mnoha uprchlíků je chatrný a vyžaduje ošetření a lékařskou péči. Za tu pochopitelně nepojištění a nemajetní uprchlíci nikdy nezaplatí.
Bezprostředně po příjezdu jsou uprchlíci podrobeni důkladné zdravotní prohlídce. Lékaři musí od sebe oddělit zdravé a nemocné aby v sicilských táborech nepropukla epidemie.
Humanitární pracovníci Červeného kříže i dobrovolnických organizací pečují o nemocné uprchlíky. Kvůli riziku nakažení virovými nemocemi se musí chránit rouškou.
Mezi uprchlíky z afrických zemí jsou i ženy a dívky. I ony touží po lepším životě v Evropě.
Někteří uprchlíci s sebou na riskantní cestu přes moře berou i malé děti. Těm je pak v uprchlických táborech věnována zvláštní péče.
V očích uprchlíků se zračí naděje na azyl v Evropě. Ta se často rozplyne, když úřady zjistí, že neutíkají před válkou, ale jen touží po lepší ekonomické situaci.
