Záříte v seriálu ZOO, kde máte hlavní roli Sid. Jak byste ji charakterizovala?
Sid chtěla celý život pracovat se zvířaty, ačkoliv rodina jí naplánovala, aby jela studovat do Ameriky. Tak se jim na to vykašlala a potají šla pracovat do zoo. Nakonec to přijala i její rodina. Ta role se mi hraje moc hezky, navíc tam máme skvělou partu lidí mezi herci a filmovým štábem. Možnost působit dva a půl roku před kamerou mě hodně posunula.
Seriál se natáčí v zoologické zahradě ve Dvoře Králové. Na jaké zážitky se zvířaty nejraději vzpomínáte?
V jednom z prvních natáčecích dnů jsem čistila slonovi nohu. Často točíme u žiraf, takže je krmíme a staráme se o ně. Taky jsem překonala svůj strach z hadů, neboť jsem během natáčení musela několikrát hada držet, dotýkat se ho při ošetřování nebo ho mít obtočeného kolem krku.
Dřív jste měla strach nejen z hadů, ale taky z pavouků. Nenapsali vám scénáristé nějakou scénu i s nimi, nebo jsou k vám shovívaví?
Jsou na mě hodní, takže doufám, že po tomto rozhovoru mi tam nic podobného nepřipraví. Strach z hadů jsem už zvládla překonat, ale domů bych si hada nekoupila. Z pavouků mám ale strach pořád, s těmi bych asi nezvládla natáčet vůbec nic. Jestli někdy budu mít scénu s pavouky ve scénáři, tak raději uteču.
V seriálu hraje vašeho partnera Šimon Bilina (28) v roli Haďáka. Jak se vám s ním hraje a jak si spolu rozumíte i mimo kameru?
Hraje se mi s Šimonem dobře, je to úžasný člověk. Když máte kolegu, vedle kterého se cítíte dobře, tak se vám vždycky líp hraje. A myslím si, že nám to společně sedlo. Vnímám ho jako skvělého chlapa a parťáka.
Je pro vás Šimon typem muže, který se vám líbí?
Šimon je nádherný chlap, to samozřejmě nepopírám. Jeho fanynky jsou určitě stejného názoru. Mně osobně je jedno, jak chlap vypadá, jakou má barvu očí nebo vlasů a podobně. Je sice pravda, že vzhled nás upoutá jako první. Na druhou stranu já potřebuju toho člověka hodně poznat, než vstoupím do vztahu. Musím si s ním pořádně popovídat a nejdůležitější je pro mě charakter. Oceňuji, když je muž nesobecký a umí mě pobavit, protože se moc ráda směju a baví mě humor.
Vaši příznivci by jistě rádi věděli, jestli vás ještě stále mohou zvát přes zprávy na rande. Jste pořád nezadaná?
Ano, jsem nezadaná. Můj status je pořád stejný.
Jak reagujete, když vás fanoušci zvou na schůzku?
Nechci, aby to znělo nevděčně, ale já na zprávy s nabídkami na rande nereaguju, protože toho člověka přece vůbec neznám. Já bych asi neměla odvahu někoho takhle na rande pozvat, protože to není můj styl. Lidi, co to dokážou, musí mít spoustu odvahy. Takové nabídky na schůzky mne nechávají chladnou, protože člověk nikdy neví, kdo se za tím telefonem opravdu skrývá. Vyhýbám se i online seznamkám. Já muže potřebuju dlouho poznávat a získávat k němu pozvolna důvěru.
Druhým rokem působíte v Divadle Broadway v muzikálu Okno mé lásky, kde máte roli Sofie. Jak byste ji popsala?
Sofie je mladá a cílevědomá holka z bohaté rodiny, která se zamiluje do sprejera. Z čehož ta rodina není šťastná, snaží se jim vztah rozbít, ale ona se za každou cenu snaží uchránit si to svoje. Líbí se mi na ní, že si jde za svým, ačkoliv ji v tom doma nepodporují. V tom je rozdíl mezi jí a mnou, protože mě rodina vždy podporovala. Podle mě je to správně, protože když se věci zakazují, tak je člověk chce ještě o to víc.
Jak jste se na muzikálovou roli připravovala?
Nikdy předtím jsem nedělala balet. Tancovala jsem šest let akrobatický rock’n’roll, což je jeho přesný opak. Taneční tréninky byly náročné a připravovala jsem se intenzivně. Představení mě moc baví a už jsem se v té roli našla.
Jedná se o muzikál s hity kapely Olympic. Znala jste písně této skupiny?
Ano, když byli moji rodiče mladí, tak byli velcí fanoušci Olympicu a chodili na všechny jejich koncerty. Jako malá jsem kromě nich poslouchala ještě písně od pana Svěráka a Dády Patrasové. Novinkou pro mě bylo tedy jen to, jak hezky a moderně jsou písně v muzikálu zpracované.
Vaše mladší sestra Nikola (12) si už stihla zahrát princeznu v pohádce Jak si nevzít princeznu. Jaký spolu máte vztah a pořád ji to táhne k herectví?
Náš vztah je pevný a vycházíme spolu moc hezky. Jsem za ségru hrozně vděčná. Nikdy jsme ji do herectví nenutili. Možná se ve mně vzhlédla a chtěla si to zkusit taky. Nejdřív navštěvovala dramaťák, pak začala chodit na castingy a brzo dostala roli svérázné princezny v pohádce. Ta jí byla blízká, protože prince kopala a křičela na něj, takže to vlastně ani nemusela moc hrát. (smích) Já si taky vždycky chtěla zahrát princeznu, tak se mi sestra pak roztomile vysmála, že už mě předběhla. Jednou bych si s ní chtěla v nějakém projektu zahrát, abych viděla, jak jí to na place jde. Těší mě, že ji herectví pořád baví.
Pořád ještě studujete na konzervatoři, je obtížné skloubit natáčení se školní docházkou?
Náročné to je, ale minulý rok jsem přestoupila z Pražské konzervatoře na Mezinárodní konzervatoř. Hodně mi tam vychází vstříc a podporují mě, za což jsem moc vděčná. Umožnili mi individuální plán, který mi dost pomohl. Letos maturuji, tak toho mám teď hodně, ale snažím se vše zvládat.
Fotogalerie |
