Pestrý život Josefa Větrovce: Až třetí žena ho dokázala na mnoho let zklidnit

Desítky či spíše stovky rolí ve filmu, televizi i na jevišti. Tisíce hodin strávených na stranických schůzích Městského výboru KSČ v Praze, výboru SČDU (Svaz českých dramatických umělců) či České mírové rady, manažerská práce související s funkcí divadelního ředitele, to všechno stíhal Josef Větrovec díky svému nasazení, zápalu a činorodosti.

Logicky tudíž neměl tolik času na rodinu, nemluvě o tom, že se zcela záměrně odstřihával od vlastní minulosti, a dokonce i od vlastní dcery, která tím samozřejmě dost trpěla. 

„Nemohu mluvit jako ostatní děti o šťastném dětství s tatínkem a o tom, jaký otec byl, jak jsem prožívala jeho profesi a tak dále. Otec byl velmi svérázný ve vztahu k rodině a nešlo pouze o mě, ale například ani se svými sestrami se nestýkal,“ vzpomínala hercova dcera Jitka.

Margot si vzal hned po válce

Když se Josef Větrovec vrátil po konci druhé světové války a svém pobytu v koncentráku do rodné Plzně, přivedl s sebou rovnou i Margot Anzenbacherovou, s níž se seznámil jenom pár dní předtím. Jemu bylo čtyřiadvacet, ona byla o sedm let starší a pocházela také z Plzně, kde měla před válkou byt. 

Měla za sebou jedno manželství, její muž ale zemřel těsně před začátkem války. Byla odsouzena za účast v odboji, což jí paradoxně zachránilo život, neboť to znamenalo, že nesmí být zplynována a trest si musí vytrpět celý. Prošla několika věznicemi a koncentráky, stejně jako Větrovec však o svých zážitcích mluvila jenom výjimečně. 

Josef s Margot se nastěhovali do jejího starého bytu, a jelikož byli oba zapálení komunisté, vrhli se do politické práce. Velmi brzy, 23. června 1946, se jim narodila dcera, nejprve jako nemanželská. Margot totiž nedostala status válečné vdovy, protože její muž zemřel ještě před začátkem války a jeho tělo nemohly úřady tři roky najít. Svatba mohla oficiálně proběhnout až v roce 1949. 

Manžele ovšem spojovalo pouze válečné utrpení, jinak neměli nic společného a byli svými pravými opaky, dokonce i dcera prý byla nechtěný omyl. Žhavá láska proto záhy vychladla a manželství dlouho nevydrželo. Rozvod přišel v roce 1953, Margot navíc propustili z práce a vyhodili z bytu i s malou dcerkou. 

Větrovec, ačkoli měl v té době už silné slovo ve straně a mohl pomoci, neudělal nic. Vykašlal se i na dceru, kterou vídal maximálně dvakrát do roka, o víc ani neměl zájem. 

„Není možné, aby mu všichni lidé z nejbližšího okolí ublížili, aby je všechny odvrhl, proto se domnívám, že to skutečně bylo v jeho nátuře,“ vysvětluje hercova dcera Jitka v životopisné knize Josef Větrovec – Větrák.

Zoru přebral Lohniskému

Jedním z důvodů, proč se Větrovec rozvedl s Margot, bylo i to, že se zamiloval do Zory Jirákové, o rok mladší kolegyně z divadla. I ona měla v době seznámení rodinu, jejím manželem byl další slavný herec a divadelní režisér, Václav Lohniský, s nímž měla dceru Michaelu. Ta po rozvodu zůstala s matkou, Lohniský se odstěhoval do Prahy s novou partnerkou. Větrovec se tedy stal Michaeliným nevlastním otcem. 

Michaela sice zpočátku nejevila o herectví žádný zájem, přesto se tomuto řemeslu nakonec začala věnovat, zahrála si v pár filmech a posléze nastoupila do několika mimopražských divadel, naposledy Divadla F. X. Šaldy v Liberci, kde jeden čas i ředitelovala.

Jiráková a Větrovec každopádně na nic nečekali a hned v létě 1953 se konala svatba. Zora byla v lecčems podobná Margot. Byla velmi vzdělaná, pocházela z intelektuální rodiny, jejím otcem byl hudební skladatel Karel Boleslav Jirák. Jasný Větrákův typ. Jako herečka se Zora prosadila hlavně v plzeňských divadlech, celorepublikově si slávu nezískala, také filmových rolí má na svém kontě pomálu. 

Stejně jako manželství s Margot, i to druhé trvalo sedm let, než přišel konec. Sedmička byla vůbec hercovým oblíbeným číslem. Po rozvodu se Zorou Jirákovou totiž žil na „psí knížku“ s dabingovou režisérkou Blankou Novákovou a tento vztah trval, světe, div se, sedm let. Mezitím se podle kolegů objevovaly i jiné ženy jako krátkodobé známosti, ale vzhledem k tomu, že své soukromí na veřejnosti nikdy neřešil, jsou tyto milenky pouze údajné.

Dominantní Eva

Třetí hercova manželka porušila onen sedmiletý cyklus a herce si omotala kolem prstu na dlouhých třicet let. Výraz omotala kolem prstu je v tomto případě zcela na místě. Eva, jak se žena jmenovala, byla velmi rázná až dominantní a Větrovce si v podstatě přivlastnila, podle kolegů byl v tomto vztahu vysloveně „podpantoflák“. Zároveň se o něho ale dokázala skvěle postarat. 

„Velký negativní vliv přičítám jeho poslední paní, která s ním žila třicet let. Domnívám se, že nebýt jí, bylo by všechno jinak. To byl ten motor, onen krk, který točí hlavou. Pracovala jako laborantka ve střešovické nemocnici a dělala pokusy na krysách,“ vzpomíná na Evu hercova dcera Jitka a z tónu jejího hlasu je jasné, že tam žádná velká láska nebyla. 

Větrovec se se svou třetí manželkou seznámil v nemocnici. „Chodil jsem do vojenské nemocnice na hematologii a několikrát jsem se s ní setkal na chodbě. Uplynuly asi dva měsíce a najednou se objevila v bufetu našeho divadla. Prý si potřebuje přivydělat, a tak tam po večerech obsluhovala. Za rok a půl jsme se vzali,“ vyprávěl v jednom z posledních rozhovorů Větrovec. 

Eva byla poslední ženou hercova života, zemřela v roce 1995 a Větrovec ji přežil o sedm let.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii