Dne 29. dubna tohoto roku to bude již devět let, co vaše žena Iveta Bartošová spáchala sebevraždu, když se rozhodla skočit pod jedoucí vlak. Je něco, čeho dnes litujete a co byste tenkrát udělal jinak?
Pokud bych měl dnes s odstupem času nějak vyhodnotit to soužití s Ivetkou, tak si myslím, že jsem měl jiným způsobem komunikovat s médii. Já jsem se tehdy v podstatě ocitl ve dle úžasné holky, která byla zároveň i celebritou a skvělou zpěvačkou. Samozřejmě jsem trochu tu její minulost znal. Znali jsme se léta, než jsme se dali dohromady. Tenkrát jsem Ivetce hlídal nemovitost a prováděl ostrahu objektu a další věci. Takže já jsem tehdy tu svou roli vnímal tak, že musím Ivetku před těmi médii ochraňovat. Ale podotýkám, že to bylo i tím, že Ivetka měla s médii z minulosti určitou zkušenost. Měl jsem pocit, že už před naším vztahem média na Ivetku útočila a až příliš řešila její soukromí. Nedokázal jsem se s tím smířit. Nebudu nikoho jmenovat, ale často o Ivetce v novinách vycházely nepravdy.
Takže jste ji chtěl ušetřit toho mediálního tlaku?
