Herečka chodí běhat za každého počasí. Ať je vítr, nebo déšť, ať jsou tropická vedra, nebo sněhová kalamita. Pokud někdo zná Průhonický park ve všech ročních obdobích, je to právě ona.
„V zimě jsem na náledí několikrát upadla tak, že jsem byla samá modřina, ale stálo to za to. Vyběhala jsem si pevnej zadek, stehenní svaly a závislost,“ přiznala Sedláčková v týdeníku Květy, kde také prozradila, jaké jsou její největší obavy.
„To je mi špatně už večer předem, jak ho mám černé. Seberu se a jdu běhat aspoň kolem baráku, abych si provětrala hlavu a nenapadaly mě černé myšlenky,“ odpověděla Jitka na otázku, jestli mívá výčitky svědomí, když jeden den třeba kvůli práci běhání vynechá.
Během lockdownu si totiž zvykla dávat si pořádně do těla a naprosto běžně se stávalo, že vyrážela do terénu i třikrát denně. Když s běháním začínala, dávala i čtrnáct kilometrů dlouhé trasy, dnes se spokojí i s osmi. Celý úsek ale, jak přiznala, v závodním tempu nezvládá.