Start taneční reality show StarDance je za námi, trénujete ale už od léta. Jaké z toho máte pocity?
Popsala bych to jako soustředěnost. Je to hodně práce v šibeničním termínu, takže je to vlastně takové taneční na steroidech. Nedělám si iluze o tom, že by se ze mě stala profesionální tanečnice,ale snažím se toho naučit co nejvíc.
S tanečním partnerem Jakubem Mazůchem (36)už jste za tu dobu sehranou dvojkou, jak ale proběhlo vaše seznámení? Šli jste spolu někam posedět?
Ono to vlastně ani nebylo potřeba, protože tréninky jsou intenzivní kontakt sám o sobě. Není to jen o tom, že by mi na nich vysvětloval správné kroky. Člověk kromě tance stále řeší práci a osobní život, takže se parťákovi svěří s tím, co ho zrovna trápí, protože se to projeví i na samotném tancování.
Musela jste před začátkem soutěže zamakat na fyzické kondici?
Musím říct, že tréninky pro mě náročné na fyzičku nejsou. Já totiž hraju americký fotbal, kde je mnohem větší zápřah. Pro mě je mnohem náročnější udýchat půlhodinový trénink amerického fotbalu než čtyřhodinový taneční trénink.Ten je ale mnohem náročnější technicky. Člověk se při něm totiž kroutí do nepřirozených poloh. Jeto úplný opak všech sportů, které dělám. Americký fotbal je agresivní a hodně silový. Tady jde naopak o malé pohyby, vznešenost či flexibilitu.
Jak jste se k americkému fotbalu dostala?
Vlastně úplnou náhodou. Nevěděla jsem ani, že něco takového existuje. Pak jsem ale na ulici potkala holky, které rozdávaly náborové letáčky. Měly na sobě fotbalovou výstroj a vypadaly zajímavě. Vlepily mi letáček do ruky,ať přijdu a já tam tedy opravdu dorazila a od té doby nepřestala chodit. Byla to láska na první pohled!
Zpátky ke StarDance, u jakých tanců si nejvíc věříte?
Myslím si, že s latinskoamerickými tanci se zvládnu víc ztotožnit, protože jsou živější a člověk se u nich může víc kroutit. Není tam takový důraz na to, aby stál,držel pevně postoj a byl vznešený,což mi moc najde. Nejvíc u mě zatím vede cha-cha.
Jak na vaši účast v show reagovali vaši nejbližší?
Absolutní bezpodmínečná podpora ze všech stran!
Známou jste se stala díky účasti v kulinářské soutěži MasterChef v roce 2020. Jak to zpětně hodnotíte?
Pro mě to byl odrazový můstek celé současné kariéry. Nikdy předtím jsem neaspirovala na to být kuchařkou. Odstartovala to u mě až tato show. Dramaticky mi změnila život, protože bych jinak nemohla dělat to, co dělám teď, byť jsem vždycky chtěla dělat něco kreativního. Vzpomínám na to ráda, ale kdybych mohla zpětně něco změnit, tak bych si to víc užila. Tehdy jsem totiž byla strašně nervózní.
V současnosti jste tvůrkyní kulinářského obsahu pro sociální sítě. Co vašim sledujícím nabízíte?
Chci jít cestou vzdělávání –prolínat vaření s důležitými faktory, jako je třeba udržitelné zemědělství a naše zdraví. Už mě moc nebaví vytvářet jen recepty, protože jich je plný internet. Pro mě je výzvou snažit se lidem vysvětlit souvislosti,jak jídlo a jeho původ ovlivňují naše tělo. Snažím se ale vážná témata rozebírat zábavnou formou, aby to lidi bavilo.
V roce 2021 jste se objevila pro změnu v pěvecké show SuperStar. S jakými ambicemi jste se tam hlásila?
Do SuperStar jsem si šla splnit svůj dětský sen, protože jsem odmalička chtěla být zpěvačkou. Vždycky jsem se chtěla do SuperStar přihlásit,ale rodiče mi to nedovolili,když jsem byla ještě náctiletá.Tak jsem se tam pak přihlásila sama a beru to jak dobrou zkušenost. Ten sen jsem si tam splnila, přestože jsem pak ze soutěže kvůli rodinným důvodům odstoupila.
A co reality show Survivor, kde jste byla o rok později? Tam jste se také přihlásila sama?
Ne, tam mě pozvali. Paradoxně jediná soutěž, do které jsem se sama dobrovolně přihlásila, byla opravdu jenom SuperStar. Protože i do MasterChefa mě přihlásil někdo jiný. A do Survivoru a do StarDance mě sami oslovili.
Jak jste si v Survivoru poradila se všemi těmi překážkami včetně nedostatku jídla?
Tam se člověk přepne do jiného režimu, ostatně kvůli tomu jsem tam vlastně šla. Občas je důležité opustit komfortní zónu a dostat se do situací,kdy sám sobě seberete to, co považujete za důležité. Člověk si pak uvědomí, kdo vlastně je.Zůstane sám a vzniká prostor pro vnitřní dialog. Přemýšlíte, jak to tam vlastně vydržíte,jestli si zachováte své hodnoty,jestli se z toho nepoděláte. Takové úvahy jsou podle mě důležité a člověk by je měl občas praktikovat i v běžném životě.
Máte nějaký nesplněný sen spojený s kuchařinou?
Sen ani ne, chci mít hlavně pocit, že jsem šťastná a dokážu se postarat o sebe i své blízké.A dělat práci, která má smysl.Kam mě to dovede, je vlastně jedno. Mým cílem je pomoct lidem pochopit, že je důležité dávat pozor na to, čím se krmíme, abychom nebrali své tělo jen jako spotřební zboží.
Fotogalerie |
