Dostal dvě jedničky a s vidinou úspěšného zakončení pětiletého studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy šel ke třetí zkoušce. U profesora správního práva Richarda P. ale čtyřiadvacetiletý Ivo neuspěl. Zdrcený student se pak rozhodl k nepochopitelnému kroku, sáhl si na život.
Od začátku se mluví o tom, že si měl zkoušející na studentovi smlsnout a být na něj u zkoušky nebývale tvrdý, možná ho dokonce vyhodit neprávem.
Jednomu z profesorů se měl Ivo svěřit, že zkoušku považoval za nespravedlivou. Magazínu Respekt pak měli někteří z učitelů říct, že průběh zkoušky skutečně mohl být nestandardní. Richard P. podle studentů právnické fakulty patří k profesorům, kteří studenty nejčastěji vyhazují od zkoušek.
O tom, že by zkouška skutečně probíhala nespravedlivě, každopádně nejsou prozatím žádné důkazy.
Veřejnost se k případu postavila různě, spousta lidí nadaného studenta lituje, další kroutí hlavou nad tím, jak mohl chtít působit jako právník, když psychicky neustál ani vyhazov od zkoušky. Téměř nikoho ale nenapadá obviňovat zkoušejícího Richarda P.
Přesto má celý případ poměrně nečekané rozuzlení. Podle informací Respektu byl profesor odstaven od zkoušek.
„Nebude ani teď, ani na podzimním termínu zkoušet,“ řekl děkan školy Jan Kuklík. „Stažení profesora Pomahače ze zkoušení bude trvat do doby, než zjistíme, jakým způsobem zkouška proběhla. Zejména i s ohledem na to, abychom pro studenty zajistili nějakou objektivitu zkoušení,“ doplnil.
Rozhodnutí nepůsobí úplně fér, profesor teď nese následky za to, že student neunesl rozhodnutí, jemuž musí čelit vysokoškoláci po celé zemi. I proto se poměrně značná část veřejnosti postavila na stranu učitele.
Richard P. děkanovi dokonce řekl, že si studenta vzal stranou, aby mu vysvětlil, proč ho od zkoušky vyhodil a co má příště udělat lépe. Navíc se na tom usnesla celá komise.
Vyjádření profesora Richarda P. pro Respekt:
„Pan děkan vás informoval o tom, jak zkouška probíhala. Pro vaši informaci dodávám, že jsme velká fakulta, kde studuje mnoho posluchačů a působí mnoho učitelů. Zkoušející tedy většinu studentů osobně neznají a nemají k dispozici podklady o jejich předchozích zkouškách. Lze přihlížet jen k tomu, jak student odpoví či neodpoví na vylosované otázky. Studijní předpis vylučuje u 4. části SZZK to, aby zkoušku student skládal jen ze dvou ze tří předepsaných tematických okruhů. Student může sice prospět většinou hlasů a být klasifikován známkou ‚dobře‘, to však nepřipadá v úvahu, projeví-li student v jednom z tematických okruhů zcela zásadní neznalosti a komise se po poradě rozhodne zkoušku ukončit. Vnějšímu pozorovateli sice může být divné, že student, který má v dílčím hodnocení dvakrát ‚výborně‘, nakonec zkoušku nesloží, ale je to logický důsledek platných studijních předpisů.“
