Otužování i saunování spojuje jedna důležitá věc – práce s výraznou změnou teploty. Právě na ni lidské tělo reaguje velmi intenzivně. Zatímco při kontaktu s chladem se organismus snaží rychle udržet teplo a aktivuje obranné mechanismy, v sauně dochází k prohřátí, rozšíření cév a následnému uvolnění.
Není proto náhoda, že obě metody mají tolik příznivců. Někteří lidé nedají dopustit na ranní studenou sprchu, jiní si pravidelně dopřávají saunu kvůli odpočinku po práci nebo sportu. Přesto nejde jen o módní trend. Při správném přístupu mohou obě varianty prospět fyzické i psychické kondici.
Zaženete stres
Otužování bývá spojováno hlavně s posílením odolnosti organismu. Lidé často popisují, že se po pravidelném kontaktu se studenou vodou cítí energičtější, lépe zvládají stres nebo mají menší pocit únavy. Chlad zároveň podporuje krevní oběh a organismus se učí rychleji reagovat na změny prostředí.
Velmi důležité ale je začínat opatrně. Úplný začátečník by neměl skákat do ledové vody nebo stát několik minut pod ledovou sprchou. Bezpečnější je postupné zvykání, například krátkým ochlazením nohou nebo několikasekundovou chladnější sprchou na závěr běžného mytí. Tělo potřebuje čas, aby si na podobnou zátěž zvyklo.
Kryo, infra a světloKryoterapie: Krátkodobý pobyt v komoře s teplotou až minus 160 stupňů Celsia tlumí bolest, zmírňuje záněty a urychluje regeneraci svalů. Infrasauna: Prohřívá lidské tkáně hluboko do svalové hmoty při nižší teplotě vzduchu, což méně zatěžuje srdce. Terapie červeným světlem: Stimuluje buněčnou energii, urychluje hojení tkání, zlepšuje stav pokožky a potlačuje vnitřní záněty. |
Po horku hurá do ledu!
Sauna funguje opačně. Organismus vystavuje vysokým teplotám, při kterých se tělo zahřívá, více potí a cévy se rozšiřují. Mnoho lidí chodí do sauny hlavně kvůli uvolnění svalů, regeneraci nebo lepšímu spánku. Teplo může být příjemné i při ztuhlosti zad nebo po sportovní zátěži.
Důležitou součástí saunování je ale také následné ochlazení, právě díky němu totiž dochází ke střídání reakcí cév a celkovému povzbuzení organismu. Ani v sauně se však nevyplácí přehánět to. Dlouhý pobyt v horku může způsobit motání hlavy, nevolnost nebo přetížení organismu, zvlášť pokud člověk málo pije nebo není na podobné prostředí zvyklý.
Kdy nejsou vhodné
Obě metody mají i určitá zdravotní omezení. Extrémně opatrní by měli být lidé s nemocemi srdce, vysokým krevním tlakem nebo poruchami krevního oběhu. Náhlý přechod do ledové vody může vyvolat prudkou reakci organismu a podobně náročná může být i vysoká teplota v sauně. Nevhodné bývá saunování při horečce, akutním zánětu nebo viróze.
Otužování zase nemusejí dobře snášet lidé s některými chronickými nemocemi, včetně artritidy nebo s výrazně oslabenou imunitou. Pokud si člověk není jistý, je rozumné poradit se s lékařem, zvlášť když užívá léky na tlak nebo prodělal vážnější zdravotní problémy.
DALŠÍ METODY TEPLOTNÍHO RESTARTUFloatování: Pobyt v uzavřené vaně s teplou a extrémně slanou vodou uvolňuje páteř, klouby a odstraňuje psychické vyčerpání. Suché uhličité koupele: Rozšiřuje cévy, výrazně zlepšuje prokrvení kůže i orgánů a snižuje krevní tlak. Kneippův chodník: Střídavé přešlapování v nádržích s horkou a ledovou vodou s oblázkovým dnem stimuluje reflexní zóny na chodidlech, zlepšuje krevní oběh a zpevňuje cévní stěny. |
Zapojujte rozum
Důležité je také nepodlehnout dojmu, že více znamená lépe. Organismus reaguje lépe na pravidelnost a rozumnou míru než na extrémy. Někdo si vystačí s krátkou studenou sprchou několikrát týdně, jinému vyhovuje pravidelná návštěva sauny během zimních měsíců.
Tělo většinou samo napoví, co mu prospívá a co už je příliš. Pokud se po otužování nebo saunování člověk cítí dlouhodobě vyčerpaný nebo je mu nevolno, není důvod pokračovat za každou cenu. Smyslem obou metod má být podpora zdraví a lepší pocit, ne zbytečné přetěžování organismu.
Fotogalerie |




6
9
13
11
8