Poslední dobou mají muži potřebu se vymezovat proti ženám. Vážně je tak nenávidí? A jak se to stalo?

  13:20
Muži nenávidí ženy, psychologie, muž a žena zády proti sobě

Muži nenávidí ženy, psychologie, muž a žena zády proti sobě | foto: Profimedia.cz

Ženy jsou silnější, umějí si víc ozvat a svět je slyší. Někdy možná až moc. A právě kvůli tomu vznikl nový fenomén. Ten společnost označuje jako manosféru, ve které se muži mají potřebu vůči ženám extrémně vymezovat. A to nemusí přinést nic dobrého.

Odjakživa jsou muži označováni za živitele rodiny, pány tvorstva nebo zkrátka zástupce silnějšího pohlaví. Ačkoli se poslední roky společnost snaží v tomto ohledu o osvětu a genderovou vyváženost, stále se najdou muži, kteří si potřebují dokazovat svou hodnotu často na úkor žen. A bohužel je řada dalších následuje.

Je to jeden z efektů manosféry. O co se jedná? „Jde o volně propojený soubor online komunit, podcasterů, blogerů a influencerů, kteří se zaměřují na mužské publikum a témata mužské identity, vztahů, sebezdokonalování, financí, kondice a postavení mužů ve společnosti,“ vysvětluje pro Pestrý svět Pavel Pařízek, psycholog a psychoterapeut.

Manosféra nemá jen negativa

Podle něj není nutné nahlížet na tento fenomén jen skrz prsty. Na jednom konci spektra stojí relativně neproblematické diskuse o fitness, podnikání, otcovství a duševním zdraví mužů, které reagují na témata, jež v médiích dlouho nezaznívala. „Na druhém konci spektra leží radikálnější proudy, které normalizují pohrdání ženami, manipulativní vztahové vzorce nebo rezignaci na partnerský život vůbec,“ upozorňuje expert.

Kdy jako rodič zpozornět

Změna slovníku – pojmy jako »alfa«, »sigma«, »high value man« se mezi dospívajícími často obevují, aniž by za nimi ale stál ucelený světonázor. „Skutečně varovné je, když se za slovníkem objeví posun v chování a hodnocení druhých,“ vysvětluje psycholog.

Online prostor – sociální stažení do online prostoru a souběžné snížení zájmu o aktivity, které dítě dříve bavily a dělaly mu radost.

Odlišné názory – důležité je i to, jak se k celé situaci jako rodič postavíte. „Pokud rodič smete celou manosféru jako toxickou, syn rychle zjistí, že rodič nečetl ani nesledoval to, co kritizuje, a důvěra v jeho úsudek klesá,“ varuje Pařízek.

Mediální debata má tendenci tyto vrstvy slévat dohromady a označovat celý prostor jediným hodnotícím štítkem. „Z psychologického hlediska je užitečné chápat manosféru jako tržiště identit, ze kterého si mladý muž vybírá to, co rezonuje s jeho aktuální životní situací,“ objasňuje psycholog. Tendenci »sklouzávat« k nepopulárním a diskriminačním názorům mají hlavně teenageři.

Rozhovory jsou výsadou internetu

„Dospívání je vývojově obdobím intenzivního hledání identity, ve kterém teenager potřebuje vzory mimo rodinu. Odpoutávání od rodičovských autorit je psychologicky zdravé a tvoří součást procesu, ve kterém mladý člověk objevuje postoj, který je nezávislý na pohledu rodičů,“ popisuje odborník působící na portálu Terapie.cz.

Nedostatek vzorů?

Část chlapců dnes vyrůstá v prostředí, kde mužský prvek z různých důvodů chybí nebo je oslabený. A tak si ho začnou hledat jinde. Současně vnímají, že se společnost vyvíjí a od mužů se stále častěji žádá, aby se například zapojovali do domácích prací a péče o děti. „Mladý muž se tak ocitá v situaci, kdy slyší dvě protichůdná sdělení. Ani jeden z těchto pólů nepopisuje realitu přesně, ale oba mají svou přitažlivost, protože nabízejí jednoduchou orientaci v něčem, co je ve skutečnosti složité.“

Před érou internetu byly tyto vzory dostupné v omezenějším rejstříku – učitelé, trenéři, starší kamarádi, postavy z médií. Dnes má teenager na dosah ruky tisíce mužů, kteří k němu mluví přímo, často několik hodin denně, prostřednictvím podcastů, krátkých videí a streamů.

Muži hledají rychlé odpovědi

„Přitažlivost těchto postav je posílena tím, že nabízejí jasné, sebevědomé odpovědi na otázky, na které dospívající nemá v reálném okolí často nikoho, kdo by mu odpověděl – jak získat respekt vrstevníků, jak oslovit dívku, jak vydělat peníze, jak se cítit kompetentní a silný,“ tvrdí odborník.

Hlavní kontroverzní osobnost

Symbolem manosféry se stal britský influencer Andrew Tate (39), který proslul i jako misogyn (muž, která má předsudky a pohrdání vůči ženám). Jeho sláva začala stoupat díky účasti v reality show Big Brother, ale pak se přesunul na sociální sítě, kde se dočkal skutečné popularity. Šířil názory, které byly nejen o tom, jak vydělat rychle peníze, ale hlavně mířené proti ženám. Citlivost označoval za slabost, kterou společnost nechce. A měl mnoho následovníků. Z důvodu šíření nenávisti mu mnoho sítí profily zablokovalo. Tedy kromě sítě X, na které má téměř 11 milionů sledujících.

Najednou si tak mladí muži začnou brát za své (kromě toho, že je důležité na sobě pracovat a být v práci pilný) i názory, že feminismus je největší hrozba lidstva, žena patří jen do kuchyně, a když nemá dlouhodobě štěstí na výběr partnerky, předpokládá se, že důvodem je ženina vypočítavost.

Algoritmy míří i na ženy a dívky

Není to však jen o mužích. Algoritmické upřednostňování emočně silného obsahu (nabízený obsah na sociálních sítích) se týká veškerého obsahu, nejen mužského. Stejné mechanismy fungují ve světě módy, politiky, životního stylu i u obsahu cíleného na dívky. „Manosféra tedy není algoritmicky výjimečná, je výjimečná spíše tím, že její nejvýraznější představitelé mluví způsobem, který je pro dospělé okolí nejvíce viditelný a nejvíce znepokojivý,“ uzavírá Pavel Pařízek.

Fotogalerie

Ohodnoťte článek
Vstoupit do diskuse
Vezmeme vás na titulní stranu

Klára Issová promluvila o filmu 6 gramů, své roli i vztahu k drogám