Na podzim to budou dva roky, co se Petru Nárožnému obrátil život naruby. Při nešťastném pádu utrpěl ošklivou zlomeninu a po operaci navíc nastaly nečekané komplikace. Od té doby žije herecký bard v nekončících bolestech a sen, že se ještě vrátí na milovaná divadelní prkna, se rozplynul.
Herec nemůže pořádně chodit, často padá a rehabilitace už bohužel nepomáhají. Takový podzim života si tento milovaný herec, komik a hlavně sympatický chlapík skutečně nezasloužil! Jenže osud se na takové věci neptá.
Jedna vteřina všechno změnila
Psalo se pondělí 16. září roku 2024 a Nárožný zářil v titulní roli představení Milionový údržbář na zájezdu ve Zlíně. Jenže poté v hotelovém apartmá upadl tak nešťastně, že si zlomil stehenní kost. A to navíc bohužel na stejné noze, kde mu již dříve vyměňovali kyčelní kloub a operovali komplikovanou zlomeninu krčku.
Byl hospitalizován v tamní Krajské nemocnici Tomáše Bati, odkud si na vážné zranění postěžoval Blesku: „Opravdu se velmi snažím, abych na své okolí nebyl protivný. Pokud na mne ale někdo sáhne a chce, abych se posadil, jsem víc než protivný, protože je to hrozná bolest.“
Divadlo mu hrozně chybí
Agentura Harlekýn, která ho zastupuje, následně zrušila všechna představení, v nichž účinkoval, ale Nárožný stále doufal, že se plně zotaví a vrátí se na prkna, která znamenají svět. „Jeviště je magický prostor, kde vás během představení všechno přestane bolet, divadlo nabíjí. A když se povede, ten pocit je nádherný. Ten by mi asi chyběl,“ líčil pro iDNES.cz.
Působil vskutku odhodlaně a poctivě nohu rehabilitoval. Jenže pak dostal jakousi infekci, která jeho rekonvalescenci zase výrazně přibrzdila. Přesto se nevzdával a na červen loňského roku, tedy devět měsíců po osudném pádu, plánoval znovuuvedení komedie V Paříži bych tě nečekala, tatínku v Divadle Lucie Bílé.
Přecenil své síly
Pár týdnů předtím se svěřil: „Mám z toho strach, proto už teď oprašuju scénář. Nikoli ale svoje repliky, paměť mám stále ještě báječnou, ale pohybově to všechno zkouším. Sedat, vstávat ze židle, doprava, doleva.“
Jenže těsně předtím musel vystoupení zrušit. „Moc se na to těšil, ale přecenil svoje síly. Došel k závěru, že by to nezvládl a že je lepší počkat ještě do září,“ řekl šéf Agentury Harlekýn Václav Hanzlíček pro Aha!.
Ovšem vzápětí Nárožný odvolal i tento slib a nový termín už neoznámil. „Cítí se stále moc slabý. Ta zlomená stehenní kost ho zřejmě opravdu odrovnala. Budeme už čekat jenom na zázrak,“ prohlásil Hanzlíček.
Další operaci odmítá
Od té doby jako by se po herecké legendě slehla zem a nyní je jasno, že onen kýžený zázrak už nenastane. Aby Petr Nárožný znovu mohl pořádně chodit, musel by totiž znovu pod kudlu. „Bez operace se to nikdy nezlepší, říkají samotní lékaři,“ přiznal.
Jenomže on už další náročný zákrok podstoupit nechce. Vysvětluje: „V mém věku je to už hodně velké riziko, tak mám smůlu.“ A tak zůstal odkázaný na hůl, bez níž už pořádně neudělá ani krok. A sedat si musí pomalu a opatrně, přičemž se mu přitom vždy zkřiví tvář bolestí.
Jsem vetchý stařeček
Nakonec na to rezignoval. „S tím už nic nenadělám,“ krčí bezradně rameny. Na konci března dokonce musel vynechat i oslavu jubilea svého kamaráda Zdeňka Svěráka (90). „Jsem už vetchý stařeček, zamotal jsem se, spadl a rozmlátil si ústa. Obličej mám strašně pomlácený,“ přiznal tehdy.
Síly teď nabírá ve svém druhém domově v Třeboni, kam se nastěhoval na léto. Toto město mu učarovalo již v roce 1972, když se tam se svou ženou Ivou vydal na svatební cestu, a natolik mu přirostlo k srdci, že si tam před časem pořídil apartmán.
Radši opustil Prahu
A aby měl blízké u sebe, synovi Petrovi (46) i dceři Kateřině (50), od níž má vnučky Emmu a Aničku, pořídil v centru Třeboně také bydlení. Na milovaném bicyklu už se prohánět nemůže, ale snaží se neztrácet optimismus. „Nevadí. Raduji se z procházek a rodiny s vnoučaty,“ snaží se na své situaci vidět aspoň něco dobrého.
To, že se nemůže vrátit na jeviště, třeba jen jednou, naposledy, aby se s diváky rozloučil, mu ale musí být nesmírně líto. Vždyť na něm poprvé stál už jako kluk s ochotníky a neuvěřitelných čtyřicet let patřil k hlavním tvářím Činoherního klubu. A pak stačil jeden moment, jedno hloupé uklouznutí a zbožňovaný divadelní svět se mu navždy uzavřel. Snad se s tímto vědomím nakonec nějak smíří a zbývající roky, i přes bolest, která jej sužuje, přece jen prožije aspoň trochu spokojený.
Fotogalerie |
10
12
15
6
9
11
