Je hvězdou už dlouho. Přesto Sabina Laurinová neusíná na vavřínech. Tvrdě pracuje, dlouhých deset let zářila v seriálech, což bylo hodně náročné. „Člověk si musí odpočinout,“ říká o tom. A i když se těší na další natáčení, přesunula se na divadelní prkna. A tam se na pódiu najednou potkala s vlastním dítětem. A to bylo něco!
Setkáváme se v Divadle Kalich na tiskovce k jeho letní scéně Hvězdné léto pod Žižkovskou věží. Vy na ní budete už podruhé účinkovat v krimikomedii Návštěva na zabití. Jak vnímáte toto místo?
Kromě Návštěvy na zabití s Divadlem Kalich tam hraji ještě představení Prachy!!! s Divadlem Palace. Takže ten prostor už je mi blízký, znám ho a je mi tam dobře.
Při Návštěvě na zabití se prý baví nejen diváci, ale i vy herci. Čím to je?
Je to velmi inteligentní, humorné a napínavé představení. Diváci při něm reagují i na drobné nuance. A my se bavíme nejenom tou hrou, ale i tou naší vzájemností, protože jsme se v ní opravdu sešli jako fajn rodina.
V této komedii ztvárňujete Debbie, jejíhož manžela Petera hraje Matouš Ruml (40) a jejich syna Alexe Nathanael Ruml (17). Jaké bylo zkoušet s kolegou a jeho skutečným synem?
Matouš mě hrozně překvapil. Na to, že hraje se synem a má za něj zodpovědnost nejenom jako otec, ale i jako kolega, tak mu dával potřebný prostor. Zaprvé to nechával na režisérovi a až potom mu třeba něco naznačil. Vůbec na něj nekřičel. Možná až potom doma, ale to nevím a ani si to nemyslím. Oni mají moc krásný vztah a naše spolupráce byla přirozená a laskavá.
V Návštěvě na zabití si s vámi zahrála i vaše starší dcera Valentýna Vojtková (23). Jak k tomu došlo?
U prapůvodu tohoto představení byla myšlenka, že bychom si v něm zahráli s vlastními dětmi. V případě Matouše a jeho syna se to povedlo. Valentýna, která teď studuje třetí ročník na DAMU, taky dělala konkurz. A režisér Pavel Khek si ji vybral, aby hrála v alternaci s Charlotte Steigerwaldovou. Jenže když Vája měla začít hrát, tak jí to škola zatrhla, protože tehdy byla v prváku a tam se to nesmí. Nedávno jsme však hráli v Brně a Charlottka nemohla kvůli přijímacím zkouškám na DAMU. Vája za ni tedy v představení zaskočila. Zpočátku byla nervózní, jestli nebude trapné, když nás diváci uvidí hrát spolu jako matku s dcerou. A za všechny mámy herečky musím říct, že je to velká zodpovědnost.
Jak to myslíte?
Svému dítěti přejete šťastnou hereckou cestu, ale zároveň za něj máte nervy, protože víte, co ho čeká. Také se bojíte, že to lidé budou považovat za protekci, ačkoli nejste ten, kdo by to dítě prosazoval. Podle mě je ale normální, že jsou ty děti herectvím posedlé, když to vidí u rodičů. S Vájou jsme si tedy zahrály a byl to pro mě strašně zvláštní pocit – stát na jevišti s vlastní dcerou byl silný zážitek. Myslím, že jsem měla větší trému než ona. (smích) Bylo to něco nového, co jsem ještě neznala, ale dopadlo to dobře. A protože Charlottu nebudou od příští sezóny pouštět z DAMU, kde bude v prváku, tak za ni bude Vája v nějakých představeních alternovat a nejspíš se tak opět na jevišti potkáme.
Chodí si za vámi pro nějaké rady ohledně herectví?
Je otevřená tomu, abychom si navzájem říkaly postřehy a nápady. U nás to tak probíhá odjakživa. Už když byla malá a chodila se na mě dívat do divadla, tak mi vždy dávala zpětnou vazbu. Takže je pro nás přirozené, že jí teď tu zpětnou vazbu dávám já.
Mladší dcera Maja Kameníková (17) studuje gymnázium. Pozorujete na ní, jestli už si vybrala nějaký směr? Táhne ji to třeba k dějepisu, k fyzice…
Já jsem ráda, že studuje gymnázium, aby měla všeobecný přehled. Dodá jí to pevný základ pro její budoucí rozvoj. Já chodila na konzervatoř, která mi sice nabídla hodně úžasných uměleckých předmětů, ale spoustu věcí se pak člověk za život musí doučit a pomocí své zvídavosti se pořád někam posunovat. A nemyslím teď zrovna tu fyziku či matematiku, které na konzervatoři nejsou.
Studium na gymnáziu ale bývá dost náročné…
Ano, gympl je pro ni sice těžký, protože tam má třeba i latinu, ale na druhou stranu to podle mě byla dobrá volba, protože ta škola je prestižní. Uvidíme, je teprve ve druháku, takže se jí otevírají všechny možnosti. Někdo má štěstí, že už jako malý ví, čím by chtěl jednou být, ale někdo to hledá a zjišťuje, až když dospívá.
Předpokládám, že Maja s vámi ještě bydlí. Nebo už snad také vylétla z hnízda jako před časem Valentýna?
Ne, to ještě naštěstí ne. Maja bydlí stále se mnou a to hnízdo si spolu držíme. Je pravda, že Valentýna se už sice před nějakou dobou odstěhovala, ale pořád za námi pravidelně chodí na návštěvy.
Na obrazovkách vás diváci mohli naposledy vidět v seriálu ZOO Nové začátky na Primě, který ovšem na konci loňského roku skončil. Chybí vám natáčení? Nebo co to s vámi vlastně udělalo?
Pro mě tím skončilo intenzivní období, kdy jsem nejdřív šest let točila Modrý kód, na který navazovaly Sestřičky Modrý kód, pak přišla ZOO, která se nejdřív vysílala dvakrát týdně, než přešla v ZOO Nové začátky, která se vysílala každý den. Dá se říct, že jsem přes deset let žila ve velkém zápřahu seriálového života a zároveň veškerých mých dalších profesních příležitostí, to je divadla, dabingu a akcí, které jsem moderovala. Takže konec tohoto seriálu mi uvolnil ve spoustě věcí ruce. Zároveň jsem se ale ocitla ve zvláštní bublině prázdnoty, protože přece jenom jste zvyklý na nějaký režim. Ale jak se říká, všechno je tak, jak má být. Člověk si musí i odpočinout, aby potom mohl ty své role zase naplňovat. Asi to pro mě přišlo v pravý čas, abych začala nějakým způsobem volněji dýchat. A teď se zase těším, až něco přijde, protože když jste dlouhý čas v nějakém projektu, tak chvilku trvá, než si to místo vytvoříte zase někde jinde. Takže jsem teď otevřená něčemu novému a hezkému.
Fotogalerie |
11
9
11
7
11
12
19
