Eurokomisař pro vnitřní záležitosti a migraci Dimitris Avramopoulos se nedávno nechal slyšet, že migraci již nikdo nezastaví a že se stala novou evropskou realitou, s níž bude lepší se smířit. Podobně Jean-Claude Juncker nedávno v rozhovoru přiznal, že nemůže spát z utrpení uprchlíků v Libyi a měli bychom jich přijmout více. Co si o slovech těchto vysokých evropských úředníků myslíte?
Tato vyjádření jsou fackou do obličeje všem občanům Evropské unie a obzvlášť Čechům, Slovákům, Polákům a Maďarům. V celé Evropě fungovala velmi efektivní ochrana hranic až do poloviny devadesátých let a může fungovat opět. Dokazují to nejen členové EU jako například Maďarsko, které v průběhu několika málo týdnů bylo schopno na svých hranicích zastavit masový proud migrantů z jihu. Dokázali to i vesničtí policisté velmi jednoduchými prostředky v Makedonii. Takže tvrzení, že hranice EU nelze chránit, je naprostý nesmysl a musí urážet inteligenci každého Evropana.
Nejvíce pobouření by měli být Češi spolu se Slováky, Poláky a Maďary. Vždyť to byla Evropská unie, která si na těchto zemích ultimativně vynutila ochranu jejich vnějších hranic jako podmínku pro přijetí do EU. Jenže zatímco na polsko-ukrajinské hranici neproklouzne ani myška, tak přes Řecko a Itálii k nám proudí statisíce migrantů.
Na tom je vidět, že vnější hranice EU lze chránit velice jednoduše. Neděje se to proto, že k tomu není politická vůle. Naopak, přední představitelé EU jako Juncker a další se nás snaží donutit k tomu, co většina obyvatel Evropy odmítá a kvůli čemu EU již opustila Velká Británie – k nekontrolovanému přijímání migrantů z Afriky a Blízkého východu.
Německý poslanec a šéf AfD v Bavorsku Petr Bystroň.
V Kandelu došlo k ubodání teenagerky nezletilým Afgháncem za bílého dne v drogerii, v Malmö k brutálnímu skupinovému znásilnění ženy, v Římě vnikl do porodnice Somálec, aby se pokusil znásilnit rodící ženu. Jak vnímá tyto informace německá společnost, zlepšila se práce sdělovacích prostředků oproti situaci před rokem, kdy byly podobné zprávy úmyslně zamlčovány? Sám jste na tento problém opakovaně upozorňoval.
Bohužel se situace nezlepšila. Naopak, je stále horší. Když byla v říjnu 2016 ve Freiburgu afghánským migrantem Husseinem K. znásilněna a posléze zavražděna studentka Maria L., informovaly o tom televizní stanice od USA přes Rusko až po Japonsko. Německá veřejnoprávní televize ARD tehdy odmítla odvysílat byť jen krátkou zprávu ve večerních zprávách s odůvodněním, že se jedná pouze o ‚událost lokálního charakteru‘.
A teď, když v Kandelu opět migrant z Afghánistánu Abdul D. za bílého dne v drogerii nožem bestiálně ubodal pouze patnáctiletou studentku Miu, tak veřejnoprávní televize jako vysvětlení, proč o tom nevysílá, uvedla, že se jednalo o čin týkající se ‚vzájemného vztahu dvou nezletilých‘.
Přitom se v obou případech jedná o exemplární případy selhání imigrační politiky vlády Angely Merkelové. Hussein K. jednoznačně podvedl německé úřady, když se vydával za nezletilého. Jeho otec soudu sdělil, že jeho synovi je už 33 let. Stejně tak stáří Abdula D. odhadují odborníci na 30 let.
Vinu na smrti obou dívek mají pravdoláskaři, kteří se agresivně snaží ‚integrovat‘ neintegrovatelné a ignorují při tom nejzákladnější bezpečnostní opatření. Média, která je v tom podporují, nesou svůj podíl viny. Bohužel se jedná o plošný jev. Potvrdila to studie univerzity v Lipsku vypracovaná společně s Hamburg Media School, ve které se uvádí, že mainstreamová média podporují migrační politiku Angely Merkelové tím, že zcela nekriticky přebírají vládní interpretaci problému a dokonce i vládní dikci.
A bude ještě hůř: Tento týden se šéfem veřejnoprávní televize ARD stal bývalý mluvčí vlády Angely Merkelové Ulrich Wilhelm. Zároveň vešel v platnost zákon, který se rovná cenzuře sociálních sítí. Obratem ruky byly zablokovány twitterové účty mých kolegyň dr. Alice Weidelové a Beatrix von Storchové.
Česko, Polsko a Maďarsko byly aktuálně žalovány Evropskou komisí pro nepřijetí přerozdělovacích kvót migrantů u Evropského soudu. Jak se na takovou věc dívají běžní Němci? Dokážou pochopit, proč se tak děje?
Pro velkou část německé veřejnosti jsou Češi, Poláci a Maďaři pro svůj postoj v otázkách migrace vzorem. Zatímco na nás jak před, tak po vstupu do EU shlíželi trochu spatra, tak svým konsekventním postojem jsme si u nich vydobyli obdiv a vnímají nás jako poslední nadějí pro celou EU.
Ty žaloby jsou absolutně neadekvátní a nespravedlivé, migranty podle těch přerozdělovacích kvót nepřijímá prakticky nikdo. Trestat se mají ale jen ti ‚zlí Středoevropané‘. EU by měla spíše potrestat Řeky a vyhodit je ze Schengenu.
Migranty samotné není třeba přerozdělovat. Nechce to nikdo – ani obyvatelé členských zemí, ani migranti samotní. Naopak je třeba je urychleně vrátit zpět, odkud přišli. A pokud panu Junckerovi nenechá spát utrpení migrantů v Libyi a chce jej nějak zmírnit, tak ať se jde angažovat do UN. Ale jako šéf EU by se měl v první řadě starat obyvatelstvo EU. Jen ve Španělsku je 50 procent mladých lidí nezaměstnaných, v Itálii více než 40 procent.
Merkelová je už totálně mimo
Institut YouGov zveřejnil koncem roku 2017 výsledky ankety, podle kterých by si 47 % německých voličů přálo, aby Angela Merkelová opustila úřad ještě před uplynutím svého mandátu. Nakolik může taková statistika odpovídat realitě a v čem podle vás tkví příčiny tak prudkého poklesu popularity po vyhraných volbách?
No, vysvětlení tkví v tom, že ona ty volby nevyhrála. CDU pod jejím vedením utrpěla historicky rekordní ztráty a docílila nejhoršího výsledku od roku 1949. Merkelová už je prostě totálně ‚out‘.
AfD se dostala do Bundestagu, i když hned na počátku došlo k určitému vnitřnímu rozkolu, kdy stranu opustila Frauke Petryová a mluvilo se o posílení protiimigračního nacionalistického křídla na úkor konzervativců. Jaká je situace v Alternativě dnes a jak jako poslanec vnímáte postavení strany ve Spolkovém sněmu z hlediska spolupráce napříč politickým spektrem? Daří se zbavit nálepky extrémní pravice?
K žádnému rozkolu nedošlo. Frakci opustili dva poslanci, z 94 jich tedy zůstalo 92. Těm žvástům těch již výše zmíněných médií o posílení nacionalistického křídla už snad nevěří ani oni sami. Pravda je, že to nacionální křídlo je momentálně velmi oslabené, celá řada jejich protagonistů je zklamaná, protože se jim na posledním spolkovém sjezdu nepodařilo dostat do předsednictva kromě jedné osoby nikoho.
V Rakousku dochází po volbách a vzniku tyrkysové koalice ke zřejmé změně kurzu v otázkách sociálních programů pro přistěhovalce a tolerance vůči protievropským islámským centrům v konkrétních mešitách. Přestože byli lidovci a svobodní zvoleni demokraticky, například mladí lidé ve Vídni považují nové směřování země za ostudné. Jak tuto situaci vnímáte a existuje paralela k názorům mládeže v Německu?
Já bych byl na vašem místě velmi opatrný s pojmy jako ‚mladí lidé ve Vídni‘. Oni také ‚mladí lidé v Rakousku‘ většinově zvolili FPÖ (svobodné) a ÖVP (lidovce). A ti demonstranti nedemonstrovali proto, že jsou mladí, ale proto, že jsou levičáci, často dokonce extrémní levičáci. Zmiňuji to proto, že tento jev pozorujeme dlouhodobě v Německu: Levicové strany a organizace jako odbory, socdem, Zelení a jejich mládežnické organizace zorganizují demonstraci a novináři, mající často členské průkazy stejných stran, pak píší, že demonstrovali ‚občané‘ nebo ‚mladí lidé‘. Vzniká tak mylný dojem. Demonstrují levičáci proti demokraticky zvolené pravicové většině. Prostě mají strach z toho, že jim ujíždí vlak. Epochou levice bylo dvacáté století. Teď už máme ale 21. století a levice patří na smetiště dějin. Good bye, Lenin!
Němci si Zemana váží
Česko čekají prezidentské volby a otázka zachování národní identity, navzdory tendencím úředníků Evropské unie, je důležitým tématem mezi kandidáty. Favorizován je současný prezident Zeman se svou mnohými kritizovanou provýchodní orientací. V parlamentních volbách se díky populistické protiislámské a protievropské rétorice prosadila kontroverzní strana Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Máte čas alespoň rámcově sledovat dění na české politické scéně, a pokud ano, jaký je na ni váš názor?
Samozřejmě politické dění v ČR sleduji. Pana prezidenta Zemana si Němci pro jeho postoje v otázkách migrace váží podobně jako Viktora Orbána. Negativní věci, které se o něm přemílají v českých médiích, se zde nekomunikují. Úspěch SPD Tomia Okamury je logický a dal se předpokládat. Překvapuje mě, že ODS přenechala pole v otázkách migrace jiným aktérům na politické scéně. Kdyby jej obsadila sama, mohla mít přes dvacet procent. Politika musí dělat to, co si přejí občané, a ne nutit občany, aby se chovali podle toho, jak by to chtěly politické elity.
Jaké máte vy osobně cíle v novém roce a co jsou podle vás nejdůležitější letošní výzvy pro Evropu? Co popřejete do roku 2018 čtenářům Expresu?
Celá Evropa se bude muset potýkat z hlubokou krizí Evropské unie. Finanční systém eura je dlouhodobě neudržitelný, je pouze otázkou času, kdy euro zkrachuje. Bude to provázeno hlubokou finanční krizí. Také nás budou nadále doprovázet následky neřízené a nekontrolované masové migrace do Evropy započaté v létě 2015.
Čtenářům Expresu ze srdce přeji, aby se jich všechny tyto negativní vlivy dotkly co nejméně a aby měli šťastný život v bezpečné zemi se svobodnými médii. A Expresu přeji, aby byl jedním z nich.
Já osobně si chci udělat konečně lovecký lístek a vydat se do Hluboké na bažanty. Prý tam lítají neskutečně vysoko.
Fotogalerie |
