Neexistuje však něco jako univerzální romské Vánoce. Každá romská komunita má totiž své vlastní tradice a unikátní zvyky. Hodně z nich Romové převzali z Maďarska, Slovenska a Čech.
„Jde hlavně o to sejít se s rodinou. Co se týče jídla a tradic, je to velmi různé. Způsobů slavení Vánoc je mnoho, záleží na tom, o kterou romskou skupinu jde, z jaké oblasti pocházeli jejich předci. Často jde o tradice omezené na jednotlivé širší rodiny,“ řekl pro Expres romista Viktor Elšík.
Přesto se dá najít jeden důležitý prvek, který Vánoce u Romů spojuje. Tyto svátky jsou v jejich podání hlavně o odpuštění a usmíření. Den po Štědrém dnu se Romové scházejí u jídla a zpívají staré romské písně.
I když Romové znají a často i dodržují staročeské tradice krájení jablek, lití olova nebo modernější zvyky, jako je sledování pohádek v televizi, dodržují mnohé romské rodiny i jiné zvyklosti:
1. Omývání a zdobení penězi
Romové se o Vánocích omývají v nádobě, na jejímž dně leží mince. To má rodině přinést bohatství, zdraví a štěstí. Ze stejného důvodu některé romské rodiny věší na vánoční stromky bankovky jako ozdoby nebo dávají tisicikorunu pod talíř.
2. Sláma pod stolem
Pro připomínku, že se Ježíš narodil v chlévě, si v minulosti Romové na Štědrý večer prostírali na zemi na slámě. Když pak rodina večeřela u stolu, dala se sláma symbolicky i pod něj. To se kdysi dodržovalo i v českých a slovenských rodinách.
3. Hojnost u štědrovečerního stolu
Dříve Romové neuměli dělat salát a kapra. Vařili brambory, maso (nejčastěji vepřové nebo kuřecí) a pekli koláče. Jídla ale mělo být na stole, pokud to bylo možné, hodně. Na stole nesměla chybět oblíbená romská vánoční jídla jako fazole se sušenými švestkami (fasuľa šukekhiľavenca/šľivčanka), švestková polévka nebo buchtičky polévané sádlem a sypané mákem (bobaľki), plněné zelné listy (holubki), plněné taštičky (pišota) či tvarohové či makové záviny z kynutého těsta (šinga).
4. Chléb se svící
Bochník chleba se zapíchnutou zapálenou svící a solí má rodině zajistit, aby bylo po celý rok co jíst.
5. Svazování lžící slámou
Po štědrovečerní večeři se dříve k sobě svazovaly omyté lžíce pomocí slámy, aby při sobě stejně drželi i jednotliví členové rodiny.
6. Jídlo i pro mrtvé
Na štědrovečerní hostině se vzpomíná na blízké, které už nejsou mezi živými. Odkládá se jim jídlo - zejména bobaľki - stranou, nejčastěji na okenní parapet. Někde je tradice nosit jídlo přímo na hrob.
7. Medový křížek na čelo
Aby na sebe byli všichni celý rok hodní, dělají si členové rodiny křížek medem na čelo. Tento zvyk pochází ze Slovenska.
Fotogalerie |
