První dojmy z Lídy Baarové: Nejhorší sex v dějinách filmu a Hitler, který baví

Vždycky, když jsem četla další knihu o slavné filmové hvězdě Lídě Baarové, kterou mezi válkami zbožňovalo nejen české, ale i německé publikum, v hlavě jsem si vykreslovala obrázek, jak by ta či ona z popisovaných scén vypadala v reálu a jak by vypadala na filmovém plátně, kdyby se jejího příběhu zhostil některý z režisérů.

Moje očekávání režisér Filip Renč vyplnil částečně. Abych se tedy v úvodu přiznala, od filmu Lída Baarová jsem si neslibovala příliš. Nemyslím to nijak ve zlém, ale co může člověk, který přečetl snad vše, co bylo o Baarové napsáno a natočeno, čekat v milostném dramatu? Informaci navíc nebo dosud neznámé skutečnosti? Ne.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Scénárista Ivan Hubač se v jistých pasážích držel notoricky známého. Například ve scéně, kdy Baarová natáčí Barkarolu, její vůbec první mimo Československo natáčený film z roku 1935, kde herečka bojuje s přízvukem v němčině. Nebo když dojde na důvody, proč Baarové sestra spáchala sebevraždu. Ve scéně v divadle jsem vážně do poslední vteřiny čekala, jestli se ozve jméno Vydra (režisér Václav Vydra st. jí zabránil vstupu do Vinohradského divadla, kde hrála - pozn. red.).

Jindy zase popustil uzdu fantazii, to když Baarová málem skončí na šibenici (mimochodem nikdy nemohla dostat milost ministra, protože nikdy nebyla souzena, dokonce ani obžalována) nebo když dojde na konkrétní popis samotného milostného vzplanutí mezi herečkou a ministrem propagandy.

Jen na okraj: O tom, že Baarová udržovala vztah s Josephem Goebbelsem, není pochyb, což potvrzuje řada důkazů včetně Goebbelsových deníků.

Ovšem samotné líčení jejich vztahu má z úst Baarové hned několik verzí. Na plnou pusu jej přiznala, údajně ovíněná, v roce 1983 Josefu Škvoreckému, který její výpověď proměnil v neautorizovanou knihu Útěky. V 90. letech pak ale sama Baarová hasila škody v knize Života sladké hořkosti, kde si hrála na cudnou.

Lída Baarové a Joseph Goebbles ve filmu Filipa Renče, který jde do kin 21. ledna.

Scénárista dal přednost první verzi, která vyvrcholila v podobě asi té nejhorší milostné scény od dob... Ne, tohle byla určitě nejhorší milostná scéna v historii českého filmu. Orgasmickou tvář Goebbelse v plápolajícím ohni budu ještě dlouho vytěsňovat z hlavy.

Ani Táňa Pauhofová, představitelka Baarové, se nevyznamenala a při sexu s ministrem propagandy pohledem na strop zřejmě přepočítávala ověsy na lustru.

A když už jsem narazila na jméno Táňa Pauhofová - já vím, že tvůrci na tiskovce k filmu avizovali, že nehledali kopii Baarové - ale, mně se slovenská diva jako Lída nelíbí.

Mnohem lépe by ji podle mě ztvárnila, alespoň co se vzhledu týče, představitelka její sestry Zorky Anna Fialová. Je jemnější, mladší (!), není tak vyhublá, je víc slovanská. Naražte jí na hlavu černou paruku a je to hotová Baarová.

Ve filmu Filipa Renče ztvární Anna Fialová i tragický osud Zorky Janů.

Nemusíte se mnou souhlasit, ale obecně obsazení filmu mně osobně nesedělo. S Pavlem Křížem v roli Hitlera jsem se po celý film nesmířila a musela jsem se (a nejen já) nahlas smát. Se vší úctou k herci, který jistě pilně nacvičoval Hitlerova gesta a mimiku a bylo to na jeho hraní vidět, když začal mluvit, v hlavě mi znělo: „Chtěl bych ti někdy do džbánku pro pivo skočit k Beránku, Píšťalko ufoukaná!”.

O obsazení Gedeona Burkharda do role milovníka a ve své době idola žen Gustava Fröhlicha ani nemluvím. Fröhlich byl hezounek a byl mu něco přes třicet, když s Baarovou žil, Burkhardovi, který se u nás proslavil seriálem Komisař Rex, je skoro padesát.

Gustav Fröhlich byl hezoun a to Gedeon Burkhard jaksi není ani zdaleka.

Jen tak mimochodem, pro představitele Goebbelse, kterého kdo ví z jakých důvodů nadaboval Viktor Preiss (a já si pořád ve scénách, kdy mluví tlumeným hlasem, představovala, že tam stojí Táta v sukni Robin Williams), Renč také nemusel až k našim západním sousedům, perfektně by se na něj hodil Ondřej Malý (Pouta), který si v Baarové střihl roli komunistického vyšetřovatele. Ve chvíli, kdy zařval na Simonu Stašovou, filmovou matku Baarové, mi běhal mráz po zádech.

Ve filmu Lída Baarová si zahráli i Pavel Kříž a Karl Markovics a to v rolích Adolfa Hitlera a Josepha Goebbelse.

Co jistě stojí za vypíchnutí jsou kostýmy. Kostymérky se na Baarové pořádně vyřádily a celý film je neuvěřitelnou a úžasnou módní prohlídkou. Skvělá je také hudba z dílny Ondřeje Soukupa, kterou nahrál Pražský symfonický orchestr a za povšimnutí stojí i působivé interiéry i exteriéry, vůbec celá výprava.

Mimochodem ve filmu se kouří, hodně se v něm kouří. Jestli jste kuřáci, hned po deseti minutách sledování filmu budete mít chuť si zapálit. Potvrzuje 8 z 10 kuřáků.

Má cenu na Lídu Baarovou jít do kina?

Ano! Rozhodně nesouhlasím s tím, co se píše v některých českých a slovenských recenzích - že jde o největší filmové zklamání roku.

Kdo nezná detailně příběh Baarové, nebude zklamán. Pro ostatní nechť je odvyprávěný příběh jen další, možná trošku za vlasy přitaženou verzí pár let života herečky, jejíž největší a životní rolí byla role milenky Josepha Goebbelse.