Pšenice se pěstuje na největší části obdělávané plochy, poskytuje víc než pětinu bílkovin a kalorií, její výživová role je pro lidstvo nezastupitelná.
Navíc lidí na světě přibývá a blíží se okamžik, kdy už nebude stačit. Je proto potřeba vyšlechtit odrůdy, které se budou umět přizpůsobit současnému klimatu.
„Šlechtění klasickými technikami už musí být doplněno novými moderními technikami, které však můžeme uplatnit pouze tehdy, pokud známe dědičné informace. A to se nyní stalo,“ říká Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.
Mezi moderní odrůdy se řadí pšenice nízká, polozakrslá. Taková pšenice šetří energii, nevydává ji na růst rostliny, ale ukládá ji v semenech, takže je výnosnější. Problém je, že roste pomalu.
V Austrálii ale nyní zmapovali gen, který způsobuje, že se zpomalující efekt dostavuje později. To znamená, že na jaře, když ještě není půda vysušená, se rostlina rychle vyvine, vyroste víc a následné horko na ni nebude mít takový negativní dopad.
Navíc genetická modifikace je v dnešní době zcela bez rizika. Dá se říct, že se takto modifikované organismy neliší od spontánních mutací, k nimž dochází normálně v našem těle.
Do praxe začnou poznatky vědců uvádět takzvané šlechtitelské podniky. Ve světě už je těchto firem dost a tyto techniky již používají. V České republice to začíná už také vypadat dobře.
Fotogalerie |
