Přistěhovalcům se v Dánsku nelíbí a kritizují nelidské podmínky v centru

Skupina migrantů kurdského a íránského původu se rozhodla držet hladovku pro neúnosné zacházení a podmínky v azylovém centru Kærshovedgård. Toto zařízení ubytovává především neúspěšné žadatele o azyl. Jenže tam nejsou spokojení, a rozhodli se proto hladovět. Co hlavně kritizují?

Osmadvacet rozhořčených běženců se podle svých slov dostalo do netolerovatelné situace bez jasného řešení. Budou hladovět již devátý den a doufají, že tím na svůj stav upozorní veřejnost. „Když nás do centra přesunovali, nevěděli jsme, jak to bude. Po několika měsících jsme ztratili naději. Všechno je stále horší,“ cituje jednoho z obyvatel Kamrana Mohammadiho server TheLocal.dk. Muž je v zemi od roku 2008.



V azylovém centru sice mají uprchlíci zdarma jídlo, ubytování a hygienické podmínky, ale to jim nestačí. Většina z nich nebyla dosud deportována prostě proto, že buď nemá žádnou státní příslušnost, nebo Dánsko s jejich zeměmi nemá uzavřenou bilaterální dohodu. „Respektujeme pravidla, ale máme pocit, že jsme spáchali trestný čin. Vytváří to špatnou atmosféru,“ sdělil Mohammadi a dále popisuje, v čem protestující vidí problém.

„Někteří z nás spolupracovali a dostali se zpět do Íránu, ale pro jiné to není možné. Jsme zde úplně bez pomoci. Žádné lekce dánštiny, žádné aktivity. Jednou za tři týdny musíme podepsat formulář a vysvětlovat stále dokola policii, proč se nevrátíme domů. Říkají nám, ať se vrátíme, že v Dánsku žádnou příležitost nedostaneme. To dělá lidi psychicky nemocné,“ říká muž, jenž tvrdí, že je disident.

„Jedná se o vážnou situaci, zčásti záměrně způsobenou ve vystěhovaleckých centrech. Jsou postavená na tom, aby lidi motivovala k odchodu do jejich zemí. To znamená, že podmínky v centrech by měly být nastaveny tak, že obyvatelé raději zvolí jiné řešení. Pochopitelně tato místa nevytvářejí podmínky pro normální a zdravý život,“ popisuje odborný asistent Martin Lemberg-Pedersen z Aalborgské univerzity.

Centrum Kærshovedgård má pro život opravdu specifické podmínky, protože se stará o vyhoštěné jedince, kteří se z nějakých důvodů nechtějí nebo nemohou vrátit domů. Neexistují žádné zábrany nebo ploty, které by k pobytu nutily. Nejbližší obchod je vzdálen sedm kilometrů ve městě Bording, ale neexistuje žádná veřejná doprava, kterou by migranti mohli využít. Pomůže jim hladovění?

Fotogalerie





Komentáře