Jiří Kajínek si hned po propuštění z vězení postěžoval, že od prezidentů Havla a Klause slyšel jen sliby o propuštění, kterým věřil, ale nedočkal se. Zeman mu prý nic nesliboval, od začátku se zasazoval o obnovu procesu a nakonec mu ještě udělil milost.
Miloš Zeman provedl další zdařilý tah, protože zájem novinářů o jeho osobu a skandální vystupování vůči premiérovi země či vrcholně nevkusné prohlášení na adresu žurnalistů při návštěvě Číny honem na Kajínka skutečně opadl. Do jisté míry.
Prezident republiky však svou milost pro doživotně odsouzeného Jiřího Kajínka dosud nikterak veřejnosti nevysvětlil. Zprvu se zdráhal, ale nakonec tak alespoň částečně učinil ve svém televizním pořadu v soukromé televizi. „Když si přečtete to rozhodnutí o udělení milosti, tak tam žádné důvody nejsou. Prezident není povinen své důvody sdělovat,“ prohlásil nejprve prezident, posléze přece jen promluvil.
„Moje důvody jsou obdobné jako některých právníků, konkrétně jako například u Pavla Rychetského, který říkal, že když si kdysi přečetl spis, vstávaly mu vlasy hrůzou na hlavě. Máte tam několik nezodpovězených skutečností,“ naznačil problém, na který poukazují nejen investigativní novináři a právníci, ale také Kajínek sám.
K udělení milosti ho hlavně však vedly humánní důvody: „Jiří Kajínek je ve vězení 23 let. A posudky, které byly zpracovány v posledních letech jeho vězení, hovoří o možnostech jeho resocializace. Kdyby nešlo o justiční omyl, a já nemám oprávnění posuzovat, zda to byl, nebo nebyl justiční omyl, tak 23 let je dostatečná doba.“
Přesto nakonec hlava státu poukázala na závažnou a vrcholně podivnou okolnost, která mezi jinými nedostatky ve vyšetřování policie vedla následně ke kontroverznímu rozhodnutí plzeňského soudu. „Ten, kdo si objednal nájemnou vraždu, trestně stíhán nebyl. To je jedna z mnoha podivností, která tento případ provází,“ uvedl svou pochybnost prezident českého státu.
Fotogalerie |
