Michaela je zdravotnické profesi věrná od roku 1993. Dva roky nato nastoupila na pražskou Bulovku, kde pracuje dodnes.
Pracuje jako sestra na ortopedické klinice onkologického oddělení. Denně tak pomáhá pacientům, kteří mají problémy s pohybem v souvislosti s rakovinou.
Právě zákeřná nemoc vzala Míše v roce 2017 partnera a otce jejího syna. Patnáctiletého chlapce tak nyní vychovává sama. Vdovský důchod nepobírá, svatbu s partnerem totiž neměli.
Michaela byla úspěšnou vzpěračkou.
Covidová pandemie přinesla usměvavé sestřičce citelný zásah do života. Z jejího oddělení se stalo covidové a začala úmorná práce, která s přestávkami mezi jednotlivými vlnami trvala dva roky.
Zatímco jiní zdravotníci práci vzdávali a na covidová oddělení se odmítali vracet, což personálně zasáhlo i Bulovku, Michaela neustoupila a chodila na dvanáctihodinové směny.
Jako samoživitelce jí pomohlo alespoň několik tisíc, které zdravotníkům k tabulkovému platu přiklepla předchozí vláda. Problém nastal ve chvíli, kdy se Michaele ozval pražský magistrát, konkrétně odbor bytového fondu.
Ukažte, kolik berete
„Bydlíme v magistrátním bytě, máme tam trvalé bydliště. Nájemní smlouva byla po úmrtí přítele přepsána na mě s platností ode dne jeho úmrtí, což bylo 21. prosince 2017. Ale pouze na dva roky, přestože smlouvu jsme předtím měli na dobu neurčitou,“ krčí rameny Michaela, která bydlí na Černém Mostě v Dygrýnově ulici.
Od roku 1995 pracuje Michaela na Bulovce.
