Na olympiádu v Pchjongčchangu vyslala Severní Korea pouze 22 sportovců, i tak ale celá její delegace čítá více než 500 lidí. Převážně jde o členy strany a správních orgánů, velkou část tvoří i početný sbor roztleskávaček. Pak je tu ale ještě jedna skupina.
Mezi zástupci KLDR se podle listu Korea Times nachází i několik důstojníků informačních služeb. Tvrdí to alespoň zdroj americké stanice CNN, který v Severní Koreji dříve pracoval jako policista. Rozhodl se zůstat v anonymitě, protože jeho rodina v zemi zůstala.
Agenti jsou na olympiádě „na tajňačku“, protože oficiálně si země nesmí přivážet vlastní bezpečnostní složky. Jejich úkolem je na každém kroku hlídat členy výpravy, sportovce především, aby neměli nejmenší šanci zběhnout. Právě Jižní Korea je totiž zemí, kam kroky uprchlíků z KLDR nejčastěji vedou.
Jediným místem, kde se sportovci mohou pohybovat bez dohledu, jsou sportoviště. Agenti je jinak drží pod neustálým dohledem, a to dokonce i na pokojích severokorejského domu v olympijské vesnici, kde žádný z nich nesmí bydlet sám.
Podle bývalého policisty jsou dokonce sportovci na svobodě omezeni natolik, že si dokonce nemohou sami dojít ani na záchod!
Poukazuje také na to, že všichni členové výpravy mají povinnost okamžitě hlásit jakýkoliv podezřelý signál, který by něčí záměr utéct, byť jen trochu, naznačoval. Taková situace je ostatně běžná v celé zemi, představitelé režimu nabádají občany i k udávání rodinných příslušníků.
S mužem souhlasí i dívka Han Seo-hee, která z KLDR uprchla v roce 2006. Podle ní by se ale sportovci nepokoušeli o útěk ani bez přísného dohledu. „Mají doma rodiny a vědí, že pokud utečou, budou jejich rodiny vystrašené a hlavně potrestané,“ říká.
Vyprávět o tom může z vlastní zkušenosti. Olympiády se v minulosti zúčastnila také, byla severokorejskou roztleskávačkou. Zavzpomínala i na to, jak celý její tým prošel před odjezdem ze země důkladným školením, kde ji učili, aby za hranicemi s nikým nemluvila a ignorovala novináře. S těmi se dokonce musela vyhýbat i očnímu kontaktu!
Severokorejské roztleskávačky se musí držet přísných pokynů.
„Byly jsme poučené, že jsme do Jižní Koreje vyslány nejen proto, abychom povzbuzovaly, ale také abychom vychvalovaly našeho vůdce,“ vypráví. Kromě toho se také po návratu musela celá výprava roztleskávaček podrobit výslechům.
S režimem v KLDR nesouhlasí spousty občanů, automatický trest smrti ale od myšlenek na útěk většinu z nich odradí. I přesto však ze země ročně uprchnou stovky lidí.
Fotogalerie |
