Málokdy vyvolá předávání Nobelových cen už dopředu tolik reakcí jako letos. V kategorii, kde se hodnotí mírový přínos pro společnost a celý svět, figurovala hodně zajímavá jména. Stejně jako v minulém roce Greta Thunbergová patřila mezi favority. Loni ji porazil etiopský premiér Abiy Ahmed, letos Světový potravinový program.
Už v minulém roce se fanoušci mladé aktivistky rozčilovali, že se vůči jejich favoritce komise spikla. Jiní navrhovali, aby do budoucna byla zařazena do kategorie, kde se ceny udělují za vědecký přínos.
Thunbergová letos nebyla jediným kontroverzním jménem na seznamu nominovaných. Cenu za mír mohl dostat například Donald Trump, Světová zdravotnická organizace nebo hnutí Black Lives Matter.
Právě nad nominací aktivistického hnutí, které přímo i nepřímo podporuje řadu demonstrací, jejichž součástí jsou nejen násilné potyčky, ale například i rabování či ničení majetku, kroutili mnozí hlavou.
Světová zdravotnická organizace patří podle kritiků k těm, komu se absolutně nepodařilo zvládnout pandemii koronaviru. Památné jsou především její veletoče ohledně roušek, které organizace dlouho veřejně odmítala, aby později patřila mezi největší fanoušky této ochranné pomůcky.
Ocenění Světového potravinového programu se jeví jako to nejméně kontroverzní. „Ve světle pandemie Světový potravinový program prokázal úžasnou schopnost zintenzivnit svou snahu. Jak program sám říká, jídlo je nejlepší vakcínou proti chaosu,“ obhajovala své rozhodnutí komise.
Historickým smyslem Nobelovy ceny za mír bylo udělování tohoto ocenění těm organizacím či jedincům, kteří toho v daném roce vykonali nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů.
„Jídlo bývá důvodem války. Zajištěním potravy zajistíte i bezpečnější prostředí,“ uvedla předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová.
Fotogalerie |