Integrovat stovky tisíc uprchlíků, kteří do země přišli po roce 2015 je vpravdě nelehký úkol. Německá agentura práce BA hovoří o úspěchu, procento pracujících, kteří státu odvádějí sociální pojištění, se postupně zvyšuje, zatím se podařilo zaměstnat asi třetinu lidí.
S výše uvedeným moc nesouhlasí autoři studie Berlínského institutu pro obyvatelstvo a rozvoj. Zkoumali zaměstnanost u uprchlíků ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, Eritreje, Nigérie, Pákistánu, Somálska a Íránu.
Ti, kteří pracují, našli práci jako pomocné síly, hlavně v gastronomii nebo v úklidových firmách. Jedná se o obory s vysokou fluktuací personálu, kdy většina z pracujících má smlouvu jen na dobu určitou.
Celých 83 procent z nich odejde před ukončením doby devíti měsíců. Firmy po uplynutí tohoto období musí zaplatit žadatelům o azyl stejně vysoký plat jako stálým zaměstnancům. Tento model nesplnil očekávání a nestal se hnací silou úspěšné integrace, tvrdí studie, ze které citoval deník Die Welt.
Velkým problémem pro uprchlíky i pro firmy, které je chtějí zaměstnávat, je podle týdeníku Euro zbytečná byrokracie a nepřehledný německý systém státní správy. Legislativa upravující zaměstnávání a vzdělávání uprchlíků také nepatří mezi lehké čtení.
Úřadům navíc trvá příliš dlouho uznávat odbornou kvalifikaci těch, kteří ji mohou nějak prokázat. Průzkum v roce 2016 ukázal, že 11 procent uprchlíků má dokončené vysokoškolské vzdělání.
Právní úpravu pro zaměstnávání a vzdělávání uprchlíků navíc jednotlivé spolkové země vykládají odlišně a používají formulace, které uprchlíci nechápou. Třeba Bavorsko je ve výkladu mnohem přísnější než jiné regiony.
Další komplikací jsou časté změny legislativy. Jen ve druhém červnovém týdnu schválil německý parlament čtyři nové zákony týkající se uprchlíků.
Fotogalerie |
