Jak nevyhrál Paroubek a kdo po volbách řekl: Máte, co jste chtěli!

Porážka ve volbách je vždy velká lekce z vysoké politiky. Ne každý politik byl s to ustát porážku, někteří dali ruce pryč a z debaklu obvinili voliče. Pojďme si proto připomenout historické momenty těch předešlých klání a jak tehdejší aktéři unesli prohru či nevýhru.

Sociální demokracie v parlamentních volbách v roce 2010 patřila k jasným favoritům. Průzkumy jí věštily drtivé vítězství se ziskem vysoko přes 30 procent hlasů. Šéf ČSSD Jiří Paroubek ještě v den voleb hýřil optimismem a sebevědomím. A pak to přišlo. Strana volby vyhrála, ovšem se ziskem „jen“ 22 procent. A Paroubek situaci neunesl.



Bylo to bizarní představení. Sociální demokracie byla vítězem voleb, ale ne drtivým. Vlastně vyhrála jen o dvouprocentní fous před druhou ODS. A ta už měla domluvenou vládu s TOP 09 a Věcmi veřejnými. Paroubek na tiskové konferenci po vyhlášení výsledků voleb vypadal opravdu nedobře. Ponurým hlasem děkoval voličům a současně oznamoval, že odchází z čela strany. Viditelně smutného šéfa utěšovala veřejným polibkem i jeho žena Petra Paroubková, která mu stála po boku.

Věta, která mu prohrála volby

Lítost ale šéf sociálních demokratů příliš nevzbuzoval. Celou kampaň působil až příliš sebevědomě, oháněl se předvolebními průzkumy a už dopředu oznamoval drtivé vítězství, které bral jako hotovou věc. Jenže povolební rozbory se shodly na tom, že to byla právě osoba Jiřího Paroubka a jeho příliš sebestředné chování, co odčerpalo sociálním demokratům ona kýžená vysoká procenta. Politologové se shodli, že legendární Paroubkova věta den před volbami „Očekávám velké vítězství“ mu prakticky prohrála volby.

Od této památné (ne)výhry už si všichni šéfové politických stran dávají velký pozor na to, aby se pasovali dopředu do role favorita, nebo dokonce jasného vítěze voleb. Nikdo totiž nechce dopadnout jako Paroubek, pro kterého to znamenalo zlom v jeho politické kariéře, kterou se sice čas od času pokouší resuscitovat, ale s pramalým úspěchem.

Máte, co jste chtěli!

Další příkladem politika, který nezvládl politickou prohru, je příběh Miloslava Vlčka. Původně vyučený traktorista to dotáhl až na šéfa Sněmovny. Pak ale přišel postupný pád. Nejprve něj prasklo, že si na volební kampaň půjčil milion a peníze vracel v pytlíku, čímž porušil zákon o praní špinavých peněz.  V rámci tradičního „porcování medvěda“, tedy dotací poslanců do jejich regionů na veřejně prospěšné věci, měl kamarádovi přihrát 25 milionů na stavbu hotelu. Tento skandál mu nakonec zlomil vaz a Vlček musel odstoupit z funkce.

Paroubkův výraz mluví za vše.

Paroubkův výraz mluví za vše.

V roce 2012 se ovšem pokusil o návrat, když kandidoval do Senátu za Olomoucký kraj. Jenže neuspěl a bezprostředně po volbách svým voličům vzkázal, že mají, co chtěli, a že to budou oni, kdo s takovým rozhodnutím budou muset žít.

No, voliči to naštěstí přežili, hůř ale dopadl Vlček. Po zpackaných volbách a skandálu s finančními machinacemi definitivně skončil v politice, a to s pořádnou ostudou.

Fotogalerie





Komentáře