Když se desetiletá Natascha Kampuschová vracela v roce 1998 ze školy ve Vídni, do cesty jí vjela bílá dodávka. Její řidič násilím holčičku hodil dovnitř a zmizel s ní neznámo kam. Po celém Rakousku ale i v Evropě se po zmizelé Natasche bezvýsledně pátralo. Její rodiče začali ztrácet naději, že by ještě mohla žít, když se zničehonic sama objevila o 8 let později.
Dlouhých 8 let byla Natascha vězněna svým únoscem Wolfgangem Priklopilem. Ten ve svém domě vybudoval speciální kobku, kde držel Nataschu zavřenou. Navenek žil samotářský, ale obyčejný život a ničím nebudil pozornost. Policie ho dokonce i vyslechla, ale neshledala ho podezřelým. V jeho sklepě mezitím trpěla malá holčička, která byla takto připravena o dětství.
Natascha nejprve nesměla opustit podzemní místnost bez oken velkou necelých 7 metrů čtverečních. Priklopil jí pouze dával najíst a napít. Posléze jí začal pouštět i do domu, kde jí nutil aby mu posluhovala. Dívenka pod dozorem tyrana musela uklízet, prát a vařit. Kdyby odmítla, vyhrožoval jí Priklopil krutými tresty. Po ničem netoužila víc než po útěku.
Jednoho dne využila Natascha toho, že zrovna luxovala, když vedle ní stojícímu Priklopilovi zazvonil mobilní telefon. Aby lépe slyšel, odešel několik kroků do vedlejší místnosti. Natascha neváhala ani vteřinu a přes zahradu utekla. Schovala se u sousedky, odkud zavolala policii. Když to Priklopil zjistil, ze strachu z odhalení spáchal sebevraždu skokem pod vlak.
Natascha dala rozhovory všem celosvětovým médiím. O jejím osudu bylo napsáno několik knih a dokonce i natočen film. Ironií osudu je, že po Priklopilově smrti se v rámci odškodného stala majitelkou domu, kde jí únosce 8 let týral pod zámkem. Do něj se po letech od svého útěku rozhodla vrátit.
„Brala jsem to jako jakousi terapii, jak se vyrovnat s tím, co se stalo. Občas do toho domu zajdu. Paradoxně mě uklidní, když třeba mohu utřít prach nebo vydrhnout schody, tak jak mě to nutil dělat on. Bydlet tu rozhodně nechci, ale nechci ani dům prodat. Raději než aby v tom hrozném domě někdo žil, tak za něj budu platit a občas sem přijdu uklidit,“ vysvětluje Kampuschová.
V domě již není podzemní úkryt, kde byla Natascha vězněna. Ten nechala v roce 2011 kompletně zalít betonem. Jinak se ale téměř nic nezměnilo od stavu, v jakém Priklopilovo obydlí bylo v roce 2006, kdy statečná dívka utekla.
Fotogalerie |
