Rozhovor s muslimem, který zbil českého číšníka. Trapně se kaje, prý chtěl bránit bratra!

Chyběl možná jeden úder navíc a číšník Mirek mohl zemřít. Tak brutálně se do něj v dubnu pustila skupina sedmi snědých cizinců s nizozemskými pasy, z nichž má většina původ v zemích subsaharské Afriky (psali jsme ZDE). 

Ti do Prahy přijeli na rozlučku se svobodou a notně posíleni alkoholem pak Mirka zbili za to, že je nechtěl nechat v restauraci sedět na rezervovaném místě.

Armin H. byl z celé party tím nejaktivnějším bijcem, a tak nyní sedí ve vazební věznici v Ruzyni a čeká na soud, který ho za ublížení na zdraví může poslat až na 10 let za mříže. Právě zde ho navštívili reportéři listu Algemeen Dagblad, aby jim Armin popsal svou verzi příběhu. 

Chtěl jsem bránit bratra, nikdy se neperu

Muž, který českého číšníka brutálně kopal do hlavy, si teď sype popel na hlavu a tváří se jako beránek, který se snažil chránit svého bratra.

Armin H. popsal, že do Prahy spolu s kamarády a svým bratrem přicestoval v pátek a následně se rovnou řádně opili. Druhý den proto do centra vyrazili později, navštívili Karlův most a později si sedli do parku a začali znovu pít. 

Pak na přání nastávajícího ženicha vyrazili hledat italskou restauraci a skončili právě na osudném místě. V restauraci si sedli s plechovkami piva, manažer je ovšem chtěl vyhodit, protože stůl byl rezervován. Pak se strhla hádka a postupně se vyostřila až ve strkanici.

Armin H. vše podle svých slov sledoval pouze zpovzdálí a nechtěl se do konfliktu vůbec zapojovat. 

„Vzpomínám si, že jsem byl v šoku a pomyslel jsem si: Tohle je hrozné, nikdy jsem to nezažil. Odešel jsem pryč, ale pak jsem se vrátil, protože jsem si myslel, že moji přátelé a bratr jsou v nebezpečí. Cítil jsem alkohol a adrenalin. Už nevím, s kým jsem se pral, ale udělalo se mi černo před očima a pak už si jen pamatuji, že oběť ležela na zemi,“ vypráví, jako by byl v brutálním napadení skoro nevinně.

Armin si prý myslel, že Mirka udeřil dvakrát nebo třikrát, od policie se však dozvěděl, že úderů rozdal až deset. „Vím, že moje tělo bylo nabuzené adrenalinem a měl jsem tep 200 úderů za minutu. Nikdy jsem se s nikým nepral, tak jsem neznal svou sílu,“ popsal. Muži pak podle něj měli zvláštní pocit, ale neuvědomovali si, jak vážnou věc provedli.

Stydím se, pomáhám mu finančně

Násilník se také rozhodl zahrát na city a za vážná zranění Mirka přijal odpovědnost. „Nemohu to popřít. Je mi to líto, hluboce se stydím a omlouvám se. Když jsem slyšel, že má dítě, zlomilo mi to srdce. Má lidi, kteří jsou na něm závislí,“ řekl.

Jeho prioritou nyní je podporovat Mirka a jeho rodinu do té doby, než se plně zotaví, a to i finančně. Kromě toho také reportérům předal vzkaz pro všechny Nizozemce, kterým se omlouvá za mezinárodní ostudu.

„Chtěl bych tímto vyjádřit politování nad celou událostí a ostudou pro Nizozemsko a lidi doma. Je těžké vyjádřit, jak moc je mi líto toho, co se stalo, jak moc se stydím za to, že jsem svýma rukama zranil člověka a že muselo být tohoto nesmyslného násilí svědkem tolik nevinných lidí,“ stojí v něm například.

Se svou situací, kdy může skončit na několik let za mřížemi, se Armin H. podle svých slov smířil. Pomohla k tomu prý i kniha Nelsona Mandely, z níž načerpal sílu a inspiraci. 

Nyní ve vězení studuje společně s alžírským spolubydlícím arabštinu, a když má příležitost, tak posiluje a udržuje se v kondici. Rád by také pracoval ve vězeňské knihovně.