Tříletý Aylan spolu s pětiletým bráškou Galipem a rodiči Rehan a Abdullahem utíkali před válkou z Islámským státem pustošené Sýrie. Když se v Turecku posadili na loď, která je měla odvést na řecký ostrov Kos, těšili se na lepší život v Evropě. Ve vlnách však nalezli jen smrt.
Aylan se starším bráškou Galipem ještě než do jejich života vtrhla válka. Nezemřeli však rukou islamistů, ale utopili se při pokusu dostat se do Evropy...
Když se loď převrhla, všech 17 lidí na palubě se rázem ocitlo v moři. Chlapci neuměli plavat a neměli záchranné vesty a tak jim nešlo nijak pomoci. Spolu s nimi se utopila i jejich maminka.
Jejich otec Abdullah jediný přežil. Byl tak zasažený žalem, že po se tragédii zmohl na jedinou větu: Moje žena a oba chlapci jsou mrtví.
Na přeplněný ilegální člun se rodina rozhodla nastoupit poté, co jim Kanada zamítla přidělit status uprchlíků - prý byli od váky daleko.
Plavidla, která uprchlíci používají k přeplutí do Evropy jsou nestabilní a přetížená. Rodiče na nich riskují životy své i svých dětí. Často tuto nejistou sázku prohrají a zaplatí tu nejvyšší cenu.
Fotky bezvládného tělíčka malého Aylana, které odnáší místní policista na pláži poblíž tureckého města Bodrum obletěly svět. Chlapeček, který měl mít celý život před sebou se stal další z mnoha obětí současné imigrantské krize.
Bezvládné tělíčko utopeného chlapce odnáší Turecký policista. Moře si zatím vyžádalo 2500 životů lidí prchajících před válkou. Byli mezi nimi i děti jako Aylan
Fotka mrtvého chlapce je mementem všech, kteří zemřou v naději na lepší zítřky. Všech kteří byli nedobrovolně vyhnáni ze svých domovů. Ukazuje nám, že každý uprchlický osud je tragédií a oběti mají jména. Jsou to lidé jako my. Otcové, matky a bohužel i děti...
