Prověřujte, prověřujte, prověřujte
Pravidlo číslo jedna. Pokud na internetu najdete inzerát na prodej psa, rozhodně si v první řadě prověřte toho, kdo nabídku zveřejnil. Pokud nemůžete dohledat jeho kontaktní údaje, jako je adresa či telefon, zbystřete. Pokud vám je odmítne dát na výslovný dotaz, dejte od obchodu raději okamžitě ruce pryč.
Zkuste také najít recenze jiných lidí, kteří s daným prodejcem přišli do styku. A v neposlední řadě si ověřte, zda má živnostenské oprávnění, jímž musí každý chovatel ze zákona disponovat. To jde jednoduše na stránkách Ministerstva financí.
Nízká cena, opakující se fotky
Důkladně si prozkoumejte i samotný inzerát, leccos z něj lze vyčíst. Ohlídejte si především cenu, stejně jako u každého jiného nákupu platí, že za nápadně nízkou cenou něco vězí. Prodávající bude mít v záloze nepochybně velmi promyšlenou pohádku, rozhodně ale nedávejte jen na jeho slovo. Raději se obraťte na odborné kynologické weby a zjistěte, kolik by štěně dané rasy mělo stát.
Psi žijí v neprostorných klecích a prakticky se nedostanou ven.
Zapátrejte také, zda se na inzertních stránkách nenachází jedna a ta samá fotografie psa u dalších inzerátů. Množírny jsou většinou zaměřeny na konkrétní psí plemena, jenže zvířata jsou ve špatných podmínkách, a tak provozovatelé často používají jednu ilustrační fotku pro více jedinců.
Podezřele nízký věk
Chovatelé psů jsou ze zákona povinni nechat štěňata v péči jejich matky minimálně padesát dní, tedy necelých osm týdnů. Až pak je možné je od matky odebrat, podle řady odborníků je navíc vhodnější na odběr nespěchat a počkat ještě déle. Psi musí být psychicky zralí a nesmějí už mít sací reflex.
Pokud tedy narazíte na nabídku psa mladšího než padesát dní, něco je špatně. A velmi pravděpodobně kápnete právě na majitele množírny, ti se totiž logicky snaží štěňata prodat co nejdříve, aby s nimi měli co nejméně starostí.
Samozřejmě chovatel může pravý věk štěněte zatajit. V tom případě při odběru poznáte příliš mladého psa tak, že mu k puse dáte malíček, pokud začne sát, má ještě sací reflex a není k odloučení od matky způsobilý.
Nemá papíry, protože...
Často na internetu narazíte na nabídku prodeje psa, který je podle inzerenta sice čistokrevný, ale nemá papíry. A to proto, že jde například o nadbytečné štěně vrhu nebo má jakoukoliv nepřirozenost vzhledu: je příliš malý, má netradiční barvu srsti či vrozenou vadu. To je ale hloupost.
Na psí množírny je otřesný pohled.
Každý čistokrevný pes musí mít papíry, tedy průkaz původu, ať má sebevětší vadu. A nic jako nadpočetné štěně, což je nejoblíbenější výmluva množitelů, neexistuje.
Chtějte návštěvu
Dalším naprosto zásadním krokem k tomu, abyste předešli nákupu psa z množírny, a tím pádem i k její podpoře, je rozhodně nepřistoupit na to, že si psa necháte od chovatele někam dovézt.
Provozovatel množírny bude nepochybně požadovat předání někde na benzínce či jiném podivném místě, dokonce může nabízet i to, že vám psa doveze až domů. Zkrátka cokoliv, jen abyste neviděli podmínky, z nichž zvíře pochází. Takto výměna proběhne bleskově a vy si ani nestačíte ověřit, jestli je zvíře v pořádku.
Zásada je jednoduchá, trvejte na tom, že si pro psa dojedete sami. Uvidíte, z jakých podmínek pochází, což by ostatně mělo být zásadou, a budete mít možnost si prohlédnout jeho rodiče. Tím pádem si uděláte i představu, jakou by měl mít váš nový mazlíček povahu, až vyroste. Chovatel musí být ochotný vám zázemí svých psů ukázat.
Nekupujte, adoptujte
Na závěr pro vás máme spíše doporučení. Pokud adoptujete psa z útulku, nejenže předejdete hrozbě toho, že koupí nového mazlíčka podpoříte množírnu, ale ještě uděláte dobrý skutek.
Fotogalerie |
