Stávající prezident zaperlil hned v úvodu, kdy oba politici odpovídali na dotaz, co pro ně znamená vlast. „Země, do které se rád vracím a ve které chci umřít. Možná že by si někteří přáli, abych umřel co nejrychleji, ale toto téma teď vynecháme,“ odpověděl ironicky prezident Miloš Zeman.
Sympatickým momentem společné diskuze bylo, když prezident s premiérem zařadili mezi národní hodnoty i smysl pro humor. Bez něj by to v éře rozmáhajícího se permanentního občanského vzdoru asi vůbec nešlo.
Když se moderátorka Světlana Witowská snažila rýpnout do premiéra za jeho údajnou minulost, Zeman si vzal slovo a odsoudil nedávné nedůstojné projevy demonstrantů před Českým rozhlasem při pietní vzpomínce 21. srpna 2018.
Je to prý totéž, jako by lidé pískali a pokřikovali na pohřbu, což by podle prezidenta Miloše Zemana udělal jen „blbec“.
Zeman dále v debatě, určitě i na základě vlastních zkušeností z pozice premiéra, předvedl, že životaschopnost politiky staví na existenci osvědčených mechanismů stranické politiky, mezi které řadí zejména schopnost uzavírání politického kompromisu.
Tady je v určitém rozporu se současným premiérem, který na kritice tradičního stranictví naopak vyrostl. Premiér Andrej Babiš vymezuje stát v podstatě jako servisní organizaci, která má občanům zajistit bezchybné poskytování palety služeb. Politici mají být hlavně profíci a jen zástupně by měla na povrch vyplouvat ideologie.
Premiér i prezident se oba vyjadřovali víceméně shodně k minulosti i budoucnosti České republiky.
Sté výročí československé státnosti dalo prostor i historické retrospektivě, proto se oba politici na dotazy moderátorky ohlíželi i do minulosti. Zeman připomněl potřebu diplomacie všech azimutů, Babiš zase vzýval nutnost „návratu EU ke kořenům“, spočívajícím především ve využívání tzv. čtyř svobod a dalšího neprohlubování integrace.
Společný odkaz na francouzského prezidenta Charlese de Gaulla demonstroval, že vedle principů, na kterých se Zeman s Babišem shodnou, existuje mezi nimi také mnoho rozdílů.
Diskuze premiéra Babiše a prezidenta Zemana nastala poprvé za jejich funkcí.
Zeman v mnoha ohledech neztratil mnoho z pozice levicového politika, Babišova vize Evropy má pak mnohem blíže právě k de Gaullovi. Ačkoliv mezi oběma politiky panuje na mnohé otázky shoda nebo určité názorové přiblížení, přesto jsou Zeman i Babiš z jiného těsta, což ukázala i sváteční debata.
Zatímco prezident v mnoha otázkách zůstává výrazně levicovým politikem a eurofederalistou, premiér na budoucnost nahlíží pragmaticky. Babiše vzdáleně inspiruje Baťova vize, Zeman naopak opět připomněl skandinávský model sociálního státu. Otázky spojené s brexitem a dopady migrace dávají za pravdu spíše Babišovi, je ale otázkou co by s jeho názory i popularitou hnutí ANO udělala další ekonomická krize.
V ní už dvakrát Češi ukázali, že jim není cizí levicová vesta.
Miloš Zeman mimo jiné vzpomínal na Baťu či kritizoval povyk na pietních akcích.
Budoucnost je otevřená i nejistá zároveň, a tak závěrečné nadčasové poselství prezidenta, který poukázal na hodnoty stojící nad politikou, mohlo naštvat snad jen věčné „majdanisty“, kteří v tu chvíli trávili další ze svých milionových chvilek na Václavském náměstí nebo cupovali sváteční debatu v některé z pražských kaváren.
Fotogalerie |
