„Dobrý večer, nové zprávy tohoto roku, nový moderátor,“ tak se 1. ledna 2016 v 19:00 uvedl ve své roli moderátora Událostí na ČT1 Michal Kubal, válečný zpravodaj, který po náhlém odchodu Anety Savarové dostal její místo.
Místo, na nějž se čeká roky a dává se jen těm nejlepším z nejlepších. Musíte dobře vypadat, rozumět tomu, co říkáte, krásně mluvit, být seriózní a lidé vám to všechno navíc musí věřit. Státní televize si totiž moderátory svých zpráv nevybírá podle vzhledu, ale podle jejich schopností.
Kubal má mnohaleté zkušenosti novináře z válečných míst a posléze z Washingtonu, zvyklý na to, že jeho dosavadní výstup v televizi trval nanejvýš pár minut. Najednou tu před ním stojí téměř hodinová relace vysílaná živě a vše stojí a padá jen s ním. Bylo to na něm znát?
Bylo.
Kubalova premiéra se nesla v duchu naprosto pochopitelné trémy, z níž bylo poznat, že ani roky tvrdé práce ve vás nezazdí například strach ze selhání, který máme každý z nás. Zlobilo ho čtecí zařízení a Kubal často pohledem mířil mimo kameru, mluvil pomaleji, než dříve musel ze svých reportáží, a to se odrazilo i na jeho projevu. Ten byl velmi vážný, skoro až s věčně tragickým výrazem. Ani u veselejších novinek se nedalo mluvit o úsměvu, Kubal neukázal ani jednou všechny zuby, stále se snažil být příliš upjatý.
Zasloužilý novinář se ještě nesžil se svou novou rolí ani se studiem, zbytečně se hrbil při přecházení z místa na místo a napětí způsobené nervozitou mu pnulo ramena. Dostavily se i drobné přeřeky ve snaze odříkat vše perfektně a neudělat sebemenší chybu, ale jak víme, když se moc snažíte, vždycky to nevyjde tak, jak byste přesně chtěli.
To vše je ale lidské, a proto omluvitelné, tíha takové odpovědnosti, navíc v živém vysílání a ještě s takovými očekáváními, by jistě ochromila napoprvé každého. Nástup válečného zpravodajce do Událostí byl totiž už předem mimořádně sledovaný, a to mu na klidu a jistotě jistě nepřidalo.
Než se Kubal stane z ostříleného profíka ostříleným moderátorem, bude to chvíli trvat, ale věříme tomu, že brzy bude na svůj premiérový den vzpomínat jen s pobaveným úsměvem.
Ten by mu ostatně občas slušel i na kameře. Pak bude stejně perfektní, jako jeho tři kolegové, kteří si hrůzou prvního dne museli projít také.
Fotogalerie |