Jak se Slovák dostane k tomu, že ve Spojených státech amerických pomáhá imigrantům získat zelenou kartu?
Dostal jsem se k tomu vtipným způsobem. Během studia vysoké školy v Bratislavě jsem chodil na letní brigády a během jedné z takových brigád ve Spojených státech, když jsme byli s kamarádkou u kadeřníka, mi řekla, že se ho zeptá, jestli nezná někoho, kdo by nás sponzoroval jako advokáty. I když jsem si myslel, že je blázen, tak nám onen kadeřník našel advokáta, který se u něj stříhal, ten nám po pracovním pohovoru dal pracovní smlouvu a po dostudování pátého ročníku právnické fakulty jsem se stěhoval do USA za prací. U něj jsem pracoval několik let, vystudoval jsem právo na americké univerzitě a otevřel jsem si vlastní praxi.
Co znamená, že vás sponzoroval?
Zaměstnavatel vám může za jistých okolností garantovat pracovní vízum v USA a za jistých okolností máte možnost získat zelenou kartu. Není to lehké, ale dá se to.
Cizím lidem pomáháte získat zelenou kartu. Po jaké době jste ji získal vy?
Asi po pěti letech. Není to lehké.
Matúš Varga u amerického soudu
Postavil jste si na tom ale živnost. Jak to funguje?
Záleží na tom, zda je ta osoba ve vězení, nebo není. Má kancelář má dva typy klientů. Máme speciální kartotéku na vazebně stíhané klienty a nevazebně. Pokud nejste stíhaný vazebně, jste na svobodě, v tom případě to trvá dva až tři roky. Máte dost času na přípravu. Pokud je klient ve vazbě, jde o superrychlý proces, který trvá jen dva měsíce. Bývá to dost dramatické. Hlavním cílem bývá vždy kauce, aby se klient dostal na svobodu. A ve chvíli, kdy je klient na svobodě, začínáme pracovat na zelené kartě, hledáme způsob amnestie a jiné legální způsoby, jak získat legální pobyt. Existuje mnoho možností, protože americký imigrační systém má dvousetletou historii.
Jaké to jsou možnosti?
První možností je svatba. Pokud máte manžela nebo manželku Američany, dostanete do roka zelenou kartu. Získat ji je možné na základě politického azylu, na základě výjimečných schopností, což znamená, že jste výjimečný svou profesí či vzděláním. Nebo když investujete do americké ekonomiky.
Jaké případy řešíte nejčastěji?
Moje kancelář řeší z pětasedmdesáti procent deportace, patnáct procent jsou rodinné případy a deset procent obchodní.
Jaké máte statistiky úspěšnosti?
Záleží na tom, o jaké národnosti jde. V případě obchodních imigrací máme stoprocentní úspěšnost. V případě rodinných šestadevadesát procent a v případě azylů je to padesát na padesát. V případě azylů je to komplikované, protože často zjistíme, že klient nám lhal nebo spáchal nějaký trestný čin. Ty azyly jsou nejtěžší na získání zelené karty. Je také důležité, odkud klient pochází. Pokud máte klienta z Mexika, tak nemůžete očekávat důkazy perzekuce jako v případě Rusů. Zatímco mnoho Rusů má vysokou školu a jsou vzdělaní, Mexičané se většinou narodili na haciendě a jsou negramotní a nedokážou vysvětlit, z čeho mají strach. Neumí se vyjádřit. Ten úspěch azylu závisí na tom, jak ta osoba umí svůj příběh převyprávět.
Když se mluví o uprchlické krizi v USA, většinou se mluví o Mexičanech a Kubáncích. Nyní mluvíte o Rusech. Jaké národnosti tam emigrují nejčastěji?
Nejvíc žadatelů o azyl a nejvíc nelegálních migrantů je tam ze zemí Střední Ameriky. Jde o pět zemí, a to Mexiko, Honduras, Guatemalu, Salvador a Panamu. Co se týká jiných států, tak na předních příčkách jsou obyvatelé Ruska, Ukrajiny, Moldávie, Kazachstánu. Rusové mají jeden z nejvyšších počtů schváleného azylu. Ty problémy občanů Ruské federace jsou takové, jaké americký azylový systém zohledňuje. Pro Rusy je získání azylu v Americe snazší než pro Mexičany. Jejich obavy jsou totiž prokazatelné a ty důvody vzniku azylu jsou ty legální důvody. Azyl není pro každého. Nemůžete být azylant, protože máte strach z něčeho. Musí to být legálně definovaný strach z perzekuce, na základě důvodů, které stanovuje zákon. A občané Ruské federace mají řádné důvody, protože americké zákony stanovují, že to může být perzekuce na základě rasy, náboženství, politického přesvědčení či sexuální orientace. A Mexičané tyto důvody nesplňují. Ti prchají před ozbrojenými gangy, které v Mexiku řádí. To ale není podle amerických zákonů legální důvod k tomu, aby někdo získal v Americe azyl. Když prokážete, že vás v Rusku zavřou kvůli politickému smýšlení, azyl dostanete. Ve chvíli, kdy vaše blízké zabije ozbrojený gang, tak to přesto není důvod k tomu, abyste získali azyl. Jde totiž o militární gangy, které nejsou napojené na vládu, takže nejde o oficiální důvod k udělení azylu, přestože strach o život není menší.
Dá se říct, že tam funguje dvojí metr?
Ano. Neštěstí Středoameričanů není způsobené vládou. Vždy jde o to, kdo je pachatelem zla. V případě mnoha krajin jde o vládu či vládní agenty, ale ve Střední Americe jde o společenskou situaci. Jde o řádění mafie či gangů, ale ty nemají s vládou nic společného.
Jak se vaše pracovní pozice změnila po zvolení Donalda Trumpa prezidentem?
Hodně se zhoršila. Já jsem poslední dva roky dost nešťastný. Máme mnohem víc práce, případy se řeší rychleji, takže my advokáti máme méně času na přípravu. Vše je komplikovanější, jsme více stresovaní a legislativa se mění tak rychle, že ty změny nestíháme zaznamenávat. Například došlo ke zrušení mnoha typu azylů, zhoršily se podmínky na získání azylu. Rétorika je extrémně protiimigrační. Pomáhat migrantům je pro nás mnohem těžší a náročnější.
V Evropě se řeší migrační krize z Afriky a muslimských zemí. Zasáhla tato vlna i Spojené státy?
Absolutně minimálně. Já jsem za osm let své praxe měl jenom jednoho muslimského klienta. Na rozdíl od Evropské unie nemá Amerika hranice s žádnou arabskou zemí. Takže se do Ameriky muslimové žádající o azyl musí dostat letecky. Těch je málo. Takže je u nás absolutně minimální množství azylantů ze Středního východu. Výjimkou jsou ti, kterým byl udělený azyl za Obamy, protože ten umožnil udělení azylu i mimo území USA. To Trump zrušil. Za Obamy bylo běžné, že byste přišli v Iráku na americkou ambasádu, kde byste sdělili, že máte strach o život, tam by proběhlo azylové konání a na území USA byste vstoupili už jako uprchlík. To už je zrušené. Trump zrušil udělení azylu mimo území Spojených států amerických.
Je to podle vás dobře, nebo ne?
Určitě ne, protože se tím ruší podstata azylového práva. Podle ženevských konvencí je podstata azylového práva poskytnout pomoc osobám, které se na to kvalifikují. Pokud ta země vyhodnotí, že ta osoba má na azyl nárok, tak by ho měla poskytnout i mimo své území. Jde například o lidi, kteří americké armádě pomáhali například jako překladatelé, a jelikož je tam armáda nechala, tak jsou dneska vystaveni velkému nebezpečí ze strany islamistů. Jde o velmi komplikované etické důvody.
Myslíte si, že je lepší azylový systém v Americe, či v Evropě?
Myslím si, že je lepší americký, protože ten v Evropě je nedokonalý a vzniká velmi pomalu. Máme tu pravidla Evropské unie. Jde o principy Dublin I, II a III. Jde o nařízení Evropské komise, která stanovila přesný postup při udělení azylu, ale všechny země tato nařízení nerespektují. Takže v rámci Evropské unie ani nejde hovořit o nějakém azylovém systému. Tady je azylový chaos.
A vy jako odborník jste pro přijímání, nebo proti?
Je lidské a humánní chránit lidi. Ženevská konvence říká, že osoba, která má strach vrátit se domů, protože se bojí perzekuce, musí být chráněná. Je to naše lidská a právní povinnost. Ten systém ale musí být dostatečný, aby odlišil lidi, kteří mají na azyl nárok, od těch, kteří ne. Evropská unie naprosto rezignovala a vůbec neodlišuje, kdo si azyl zaslouží a kdo ne. Podle mě lídři evropských států včetně Česka a Slovenska nerozumí tomu, kdo je azylant.
V Evropě se žadatelé o azyl pohybují volně. Je to podle vás správný postup?
Ve Spojených státech to funguje tak, že když budete na hranicích bez víza, okamžitě vás deportují. Pokud řeknete, že se bojíte o svůj život, seberou vás a odvezou do vězení, kde počkáte na rozhodnutí, co s vámi bude. Předtím vás pořádně prolustrují. Praxe v Evropě podle mě způsobuje velmi špatnou společenskou náladu. Podle mě by měl fungovat systém, v rámci kterého by došlo k lékařské a bezpečnostní prohlídce. Na území USA to tak funguje. Zadržený je očkovaný a prolustrovaný databází Interpolu a FBI. Podle toho se s tou osobou nadále spolupracuje. V Německu bylo zjištěno, že byl udělený azyl osobě, která byla v Afghánistánu stíhána za terorismus, a Němci to nezjistili. Jak je to možné? Primární povinností je chránit občany země, která vás zvolila. Ve chvíli, kdy je ochráníte tím, že provedete bezpečnostní a zdravotní prohlídky, tak je možné pak pomáhat i azylantům. Musí existovat ale jasný systém. Jinak vznikne chaos.
Co si myslíte, že by situaci v Evropě zlepšilo?
Musí se to centralizovat. Pokud má fungovat Schengen, tudíž volný prostor pohybu, tak nemůžete mít národní azyly, které by byly samostatné. Je důležité, aby byla jednotná evropská azylová agentura, která by uplatňovala jednotná pravidla. Není to tak těžké, jak si lidi myslí. To se zrealizuje snadno. Důležité je, aby fungovala i agentura, která se bude zabývat nelegálními migranty a těmi, kteří mají kriminální minulost či jim byl azyl zamítnutý, aby řešila i fyzický odsun z území Evropské unie, což se neděje. Pokud nemáte funkční azylový úřad a agenturu, která by se zabývala odsunem, tak je azylový systém nefunkční.
Matúš Varga ve své kanceláři
Ve Středomoří fungují různé nevládní organizace, které uprchlíkům pomáhají dostat se do Evropy. Mohlo by se to stát v Americe?
Určitě ne, protože by byli obviněni z trestného činu převaděčství a otrokářství. Je extrémně protizákonné dovážet kohokoliv organizovaně na území Spojených států amerických.
Co si o tom myslíte?
Tím, že někomu pomůžete překročit nějaké nebezpečné území tím, že ho převezete na lodi, tak mu dáváte falešnou naději. Já být těmi agenturami, například Lékaři bez hranic, vytvořil bych centra právní pomoci v jejich domovině, kde bych jim vysvětloval, jaká jsou rizika přeplavání Středomoří a jaké jsou jejich možnosti pro získání azylu. Oni jim místo toho dávají plané naděje, že je zachrání, proto se o přeplutí pokouší čím dál víc lidí. Středomoří je velmi nebezpečné. Je to víc škody než užitku.
Co by s takovými aktivisty udělal Donald Trump?
On už dělá. Zvýšil kapacitu věznic. Věznice, kam chodím já, nyní vypadají jako fotbalové stadiony. Předtím to byla zařízení, která vypadala jako česká škola. On zvýšil počet postelí, dozorců, soudců, prokurátorů a zavedl některé věci, které měly nelegální migranty odradit od vstupu na území USA. Asi jste si všimli, jak odděloval matky od dětí. Bylo to špatné řešení. On se snaží, i když si nemyslím, že mu to vychází.
Myslíte si, že to Trump dělá dobře?
Dělá to špatně. Vůbec nechápe priority amerického migračního systému. On se zaměřuje na Mexičany, přitom jde o nejlepší migranty, kteří tam jsou. Jsou extrémně pracovití, mají minimální procento trestné činnosti. Já s Mexičany pracuju osm let, ročně mám asi sedm set mexických případů. Oni mají asi jednoprocentní kriminalitu. Ti lidé velmi těžce pracují. Veškeré americké polní hospodářství stojí právě na Mexičanech. Pokud si představíte americké plantáže, tak všude pracují Mexičané. Oni právě nahradili černochy a lidé nepřemýšlí, že pokud je deportují, kdo bude tuto práci dělat? Jde o velmi těžkou práci. Jde o plantáže, kde pracujete v džungli, kde jsou anakondy, krokodýli, pumy. Já být Trumpem, tak zařídím pracovní vízum pro Mexičany, pak bych zařídil lepší podmínky pro kvalifikované osoby. Trump ale ztěžuje emigraci úplně každému, což je velká chyba. To se dotkne hlavně americké ekonomiky, uvidíte.
Kdo je Matúš Varga?Svůj první právnický titul získal Matúš Varga v pouhých dvaadvaceti letech na Slovensku. Následně studoval právo na Cambridgeské univerzitě a na Floridské státní univerzitě. Několik let strávil prací v různých advokátních kancelářích pomáhajících imigrantům na Floridě. Nyní vede vlastní advokátní kancelář. Je zakládajícím a řídícím členem Varga's Immigration Attorneys, PLLC. Již roky se soustředí na americké imigrační právo a související aspekty mezinárodního práva. Navíc byl jmenován pomocným profesorem práva na Floridské státní univerzitě. |
Fotogalerie |
