Glosa: Sázka na Marii Terezii se vyplatila, trochu problém je s Kotkem

Již tradičně se nám naše veřejnoprávní televize snaží na první den v novém roce připravit večerní překvapení v podobě novinky, která by měla donutit diváky v nejdůležitějším vysílacím čase věnovat pozornost právě jí, ale ještě snad nikdy kolem toho nebyl takový cirkus jako právě u dvoudílné minisérie Marie Terezie, kdy v novém roce nás čekají další dva díly.

Předcházelo tomu velkolepé PR, od diskutabilního obsazení Vojty Kotka, jehož fotografie v kostýmech kolovaly po sociálních sítích s rozličnými komentáři, přes sdílení neuvěřitelných rób vzniklých pro natáčení až po „fakebook“ Marie Terezie.

Projekt Gesichtsbuch vznikal zhruba měsíc a je dílem oddělení digitálního marketingu České televize ve spolupráci s odborným garantem, na skutečném Facebooku se těší kladnému ohlasu a podívat se na něj můžete ZDE.

Cílem bylo zejména přiblížit tuto historickou éru mladším divákům, o něž se televize už nějaký ten čas přetahují s internetem, a i samotný film je tak postaven – spíše než lekci dějepisu se věnuje romantickému vztahu panovnice a jejího manžela Štěpána Lotrinského.

Čtyři země, jedna schopná Češka

Za scénářem totiž stojí Mirka Zlatníková, dříve Vopavová, která moc dobře ví, jak zacílit na ženské publikum, a ženy ji znají, i když to možná ani samy nevědí. Ještě pod jménem Vopavová totiž založila časopis Marianne a ten byl pod jejím dlouholetým vedením velice úspěšný, navíc ze zkušenosti šéfredaktorky módního magazínu napsala dodnes jeden z nejlepších českých seriálů – bohužel hanebně nedoceněný – Dokonalý svět.

Divácky hojně navštěvovaný film Teorie tygra je také její práce, není proto překvapením, že i Marie Terezie je dílo spíš „pro holky“, ale toto konstatování rozhodně neberte jako pejorativum.

Naopak se jedná o velkolepý úspěch, kdy se čtyři země – Česko, Rakousko, Slovensko a Maďarsko – rozhodly podřídit se jejímu psaní a věnovaly své peníze na ohromnou produkci a výpravu. A ta je tedy zatraceně vidět. Už od prvního záběru je jasné, že toto nebude jen další televizní film v řadě, ale že zde vznikala snaha o něco mimořádného k poctě jedné z největších panovnic Evropy.

Tu hraje rakouská herečka Marie-Luise Stockinger a ke škodě filmu je zde vidět její nepoměr s Vojtou Kotkem v roli jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského.

Příliš chlapecký na roli vévody

Snímek se odvíjí od jejich prvního milostného vzplanutí, ostatně i historie se shoduje v tom, že Marie Terezie se vdávala z lásky, a nikoliv z politických důvodů, avšak zatímco mladá Rakušanka hraje svou roli svéhlavé panovnice s potřebnou noblesou nejvyšší šlechty, Kotek v paruce spíš připomíná někoho z Troškovy pohádky, pro koho si za chvíli přijde čert.

Problém číslo jedna – Kotkovi je třicet let, ale pořád má mimiku rozjíveného kluka. To je jeho výhoda, nikdy doopravdy nezestárne, jenže teď vedle graciézní Marie-Luise Stockinger vypadá až příliš mladě.

Problém číslo dvě – Kotek umí hrát velmi dobře, ale on na plátně spíš přirozeně existuje, než aby se do někoho vtělil, čili když přijdou na řadu namlouvací scény, máte pocit, že se díváte... no, na Kotka, který jde večer do baru balit holky.

Vojta Kotek jako vévoda František Štěpán Lotrinský

Jeho výkon je jak na houpačce, v dramatických momentech skvělý, za dalších pět minut ale nastupuje pocit, že by se do role Lotrinského hodil někdo jiný, někdo ne tak chlapecký.

K hereckému obsazení v prvních dvou dílech, které nás čekají nyní, je to každopádně jediná výtka. Je od tvůrců filmu známo, že každá ze zemí chtěla prosadit své vynikající herce, a tak jsou vedlejší role pastvou pro oči, z nichž vysoko ční dvě jména – Rakušan Karl Markovics, jehož český divák zná coby Goebbelse v odfláknuté Lídě Baarové Filipa Renče, a naše Zuzana Stivínová.

Karl Markovics si u českého diváka určitě spravil reputaci.

Markovics hraje Evžena Savojského, jednoho z nejschopnějších politiků své doby, tady vylíčeného jako intrikána, ale budiž, jistě se jeho postavě nemohlo dostat tolika prostoru. Stivínová se pak chopila role Tereziny matky, zlomené alkoholičky, která trpí tím, že nedala králi syna, a ze své zahořklé povahy ironicky glosuje dění u dvora i vzdory své paličaté dcery.

Herečka je tak jedním z lákadel podívat se na druhou část filmu, vyvolává zvědavost, jak si s její rolí scénář dál poradí.

Ta splněná položka „placené“ televize

Ten byl pod palbou kritiky, že se nedrží historických reálií a namísto výpovědi o životě panovnice a jejích zásluhách nám tvůrci naservírovali love story v drahých kostýmech.

Nechť.

Povedlo se jim na obrazovky českých (a zahraničních) domácností přivést barvitou a uchvacující podívanou do éry 18. století, vtáhnout jejich mysl na opulentní šlechtické dvory a pak je zase zchvácené vyplivnout zpět do obyčejné šedi pondělního večera s mrzutým mrholením za oknem. Česká televize jako jeden z producentů filmu, která do něj investovala peníze, čelí dlouhodobé kritice za vybírání koncesionářských poplatků a následným dotazům, kam tyto peníze jdou?

Tady se skrývá jedna z vašich odpovědí.

Veřejnoprávní televize má za úkol bavit a vzdělávat. A proto jsem ne náhodou v úvodu naznačila, že k sepsání tohoto článku vybrali právě mě – milovníka filmů, ale neználka doby Marie Terezie. Mohu tak zkritizovat podivnou postelovou scénu Marie a Františka se zříceným baldachýnem, která je spíše než filmařským uměním zbytečnou onanií kameramana, mohu pochválit soulad hudebního doprovodu a obrazu, ale nemohu říct, zda to, co na plátně vidím, je pravda.

Snímek se i lehce dotýká „zákulisí“ panování. Není to jen o tom převzít trůn, ale naučit se být státotvorný.

Pobavena tedy jsem. A vzdělána?

První díl minisérie mě donutil alespoň si dohledat něco víc, než jsem si pamatovala z povinných hodin dějepisu, donutil mě dále se zajímat o osudy postav i o celou historickou dobu, která mi byla vždy cizí, a to je právě ta druhá splněná položka, kterou vám „televize“ v obecném slova smyslu má dávat a proč by vám nemělo být líto, že jí za to zaplatíte.

Nemusíte vědět všechno na světě, ale díky počinům jako Marie Terezie můžete dostat chuť zaplnit své mezery. A o tom tenhle počin je.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii