„Nikdy jsem neměla v plánu to neudělat. Jen teď musím myslet hlavně na naše kluky a ti jsou doma v Montrealu. Uvidíme, jak se rozhodneme dál,“ promluvila k tématu případného návratu do Česka Lucie Vondráčková v magazínu Krásná Praha. Na chvíli se zasnila a svěřila se i s tím, co by si v dohledné době přála zažít.
„Zajít si na večerní náplavku, když je krásně vidět Pražský hrad, těším se na objevování všeho, co se za ten rok změnilo. Chodím všude pěšky, tak si nejde změn nevšímat,“ plánuje zpěvačka svůj program po návratu do Česka. Tomu se však stále brání.
Člověk neznalý situace a poměrů musí nutně nabýt dojmu, že tady něco nehraje. Že když Vondráčková tolik touží po Česku, proč se s manželem Tomášem Plekancem a právníky nedohodne na návratu. Hokejista by ocenil, že bude mít kluky nablízku, nedávno si pořídil rozlehlý byt v pražské rezidenční čtvrti, takže o vhodné zázemí by měli postaráno, stejně jako o mezinárodní školu.
V čem je tedy problém? Že si děti nezvyknou v novém prostředí?
Synové Vondráčkové by nebyli prvními, kdo se musel pod tíhou životních okolností stěhovat z místa na místo. Ano, pro dítě je taková situace jistou zátěží, v drtivé většině případů vše dobře dopadne, děti jsou velmi adaptabilní a se změnami se vyrovnávají snáze než dospělí. Navíc se dá předpokládat, že se jim přechod z Kanady do Česka všichni z jejich okolí budou snažit ulehčit a nikdo jim nebude házet klacky pod nohy.
Opravdu jde jenom o děti? Nebo má strach z návratu do vlasti hlavně sama Vondráčková?
Fotogalerie |
