Karlova šifra, biblická apokalypsa, rubín měnící barvu. Mýty a tajemství Svatováclavské koruny

Od chvíle, kdy byly v prostorách Vladislavského sálu na Pražském hradě vystaveny české korunovační klenoty, se za zdmi sálu tvoří dlouhé hodinové fronty zvědavých očí. Proč Čechy klenoty tolik fascinují? Může za to mystika drahokamů, jejichž tajnou symboliku a léčebné působení znal už Karel IV.?

Sedm klíčníků včetně prezidenta Miloše Zemana odemklo komoru s českými korunovačními klenoty ve svatovítské katedrále. Od neděle jsou pak vystavovány v rámci oslav výročí narození Karla IV.

Zájem je velký. Takový, že se před Vladislavských sálem dokonce tvoří hodinové fronty. A následujících čtrnáct dní, kdy mají být klenoty zpřístupněny veřejnosti, to zřejmě nebude jinak.

Koruna září mystickým světlem

Proč Čechy (i zahraniční turisty) jsou velkým lákadlem. Především pak více než dvoukilová koruna, kterou nechal vyrobil Karel IV. a na hlavě ji nosili během korunovace všichni čeští králové, je vyrobena ze zlata. Je osázena 96 drahokamy, například rubíny, safíry, smaragdy a dvacet perel. Třeba diamanty na ní nejsou, a to z toho důvodu, že ve 14. století se ještě nepoužívaly a ke slovu přišly až o tři století později.

Poslední český král Ferdinand V. Habsburský zvaný Dobrotivý měl při své korunovaci v roce 1836 opravdu smůlu. Korunu mu údajně nasadili opačně.

Nakonec si ji musel sundat při hostině, protože mu ještě ke všemu byla malá a tlačila ho do hlavy.

„Viděl jsem vedle sebe pravou korunu a její dokonalou kopii. Ta pravá zářila jakýmsi nepopsatelným až mystickým světlem,“ vzpomínal v minulosti režisér Jan Boněk, který jako jeden z mála měl možnost při natáčení dokumentu strávit s českými korunovačními klenoty víc času než kterýkoliv král.

Klenoty byly od roku 1929 vystavovány ve vitríně navržené Josefem Gočárem. Ta bude letos nahrazena moderní vitrínou splňující všechny současné požadavky.

Je nebezpečné, když rubín změní barvu

Má své kouzlo, možná i proto, že Karel IV. znal symboliku i léčebné působení kamenů, které Svatováclavskou korunu zdobí. A každému z kamenů se dokonce pojí i legenda.

Vůbec nejcennějším drahokamem byl pro královské dvory safír. Šlechta věřila, že má ochrannou moc a chrání před zradou a strachem. Mimochodem několik z těch, které jsou umístěny na Svatováclavské koruně, patří k největším a nejkrásnějším na světě.

Rubíny byly považovány za léčivé a věřilo se, že dodávají tělu sílu. Mocným sliboval hrdinské činy, obyčejným lidem štěstí. Tradovalo se, že když rubín začne měnit barvu, hrozí nebezpečí. Některé kameny koruny proto byly vypodloženy jakousi barevnou vrstvou. Na koruně je jediný rubín a ostatních šestačtyřicet jsou spinely.

Sytě zelené smaragdy nosili králové obvykle na krku, protože v sobě mají skrývat mimořádnou duševní sílu. Perly pak měli zajistit, že vladař bude rozhodovat moudře.

Svatováclavská koruna bude letos mimořádně po skončení výstavy korunovačních klenotů k vidění vystavená i samostatně v rámci výstavy Žezlo a koruna.

Karlovo poselství

Karel IV. považoval za střed svého světa Karlštejn. Z tohoto důvodu se sem pokusil přenést jednu ze svých životních vizí, Nebeský Jeruzalém. O něm se píše v biblické části přezdívané Apokalypsa. Svatý Jan ve svých zjeveních vidí město, které sestupuje z nebe. Je založeno na drahých kamenech a má dvanáct bran, na nichž jsou jména apoštolů.

Otázkou je, zda měly teorie o konci světa opravdu vliv na změny v konstrukci královské koruny a zda karel ukryl do kuruny tajemnou šifru.

Nasadíš ji, zemřeš

Právo nasadit si korunu měli jen při korunovaci panovníci. Pověst říká, že kdo si ji nasadí neoprávněně, do roka zemře. Podle někdejšího zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha blábol.

V listopadu 1941 ji při prohlídce korunovačních klenotů nasadil svému synovi Kalousovi, do půl roku Heydrich zemřel (4. června 1942 po atentátu v Praze - pozn. red.). V roce 1943 zemřel i Klaus.

Za zamřížovanými okny katedrály sv. Víta se nachází Korunní komora, kde jsou klenoty uchovávány.

Na sedm západů

O té doby ji nikdo nenasadil a je přísně střežena za sedmi zámky dveří a sedmi zámky trezoru v Korunní komoře ve Svatováclavské kapli Svatovítské katedrály spolu s žezlem a jablkem.

Vystavována je momentálně v nové vitríně, která má splňovat veškeré požadavky na moderní technologie a zároveň má respektovat historický charakter korunovačních klenotů.

Je zhotovena z ultračirého neprůstřelného skla a uvnitř je být vybavena zvukovým alarmem a čidly, která měří a regulují teplotu, vlhkost a hladinu UV záření uvnitř vitríny. Osvětlena je malými, ale výkonnými LED reflektory.

Cena vitríny se odhaduje na 1,1 milionu korun.

Jestli chcete korunovační klenoty vidět, máte šanci do 29. května.

Hodnocení článku

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 14:44 čtvrtek 15. září 2016. Anketa je uzavřena.

  • 20
  • 10
  • 9
  • 9
  • 8
  • 7