Pracovní agentury v německém pohraničí zaznamenaly nárůst zájmu českých uchazečů o práci v Německu hlavně po zvýšení minimální mzdy v říjnu loňského roku.
V roce 2019 dojíždělo každý den za prací do Německa na 56 tisíc pendlerů, většině z nich o pár měsíců později zasáhla do života opatření spojená s pandemií covidu. Tisíce pendlerů o práci během lockdownu přišlo, řada z nich našla novou pracovní příležitost ve své vlasti a o návratu do Německa už neuvažovali. Na jejich místa nastoupili jiní Češi, řada pracovních míst však na obsazení teprve čeká.
Trh práce v Německu se po covidu dostal do normálu, lockdownem zasažení Češi uvolnili místo novým zaměstnancům
„Sotva se poprvé zavřely hranice během covidu, dostal jsem výpověď. Těžko říct proč, vím o jiných pendlerech, co byli doma na 65 procentech mzdy a výpověď nedostali. Náš zaměstnavatel se asi lekl, tak rozeslal výpovědi nám všem Čechům, co jsme tam pracovali,“ svěřuje se osmatřicetiletý Pavel z Kadaně, který v Německu pracoval sedm let. „Byl jsem potom tři měsíce na úřadu práce, pak jsem nastoupil do firmy v Klášterci. Do Německa už jsem nechtěl, bál jsem se, že přijde další lockdown a další výpověď už jsem si dovolit nemohl,“ vysvětluje.
Německé firmy zájem Čechů vítají, volných míst je v Německu stále dost
Že případ pana Pavla není ojedinělý, potvrzuje také Stefan Günther, personalista agentury Starke Jobs v Marienbergu, která s českými zaměstnanci úzce spolupracuje. „Když se po lockdownu znovu otevřely česko-německé hranice, na třicet procent našich českých zaměstnanců už se nám nevrátilo,“ uvádí Günther. Podle něj se němečtí zaměstnavatelé potýkaly s novým problémem. Pracovní místa po lockdownu sice byla, chyběli ale lidé, kteří by je obsadili. „Německých uchazečů je málo, kdo pracovat může, ten už pracuje. Firmy ale nelení, rozšiřují výrobu a vytvářejí tak nové a nové pracovní příležitosti. Jen vloni jsme obsazovali stovky volných míst v pohraničí s Českou republikou, z drtivé většiny tu práci našli právě Češi,“ dodává Günther.
Mzdy v Německu začínají na téměř padesáti tisících, kvalifikovaní Češi si vydělají více
Největší vlnu zájmu zaznamenala agentura Starke Jobs na podzim loňského roku. Podle Günthera to může mít souvislost s razantním zvýšením minimální mzdy, ke kterému došlo právě v říjnu. „Ještě v září byla německá minimální mzda 10,45 € na hodinu, od října pak stoupla na 12 €. Doposud se tu mzdy zvedaly o centy, tohle je nejvyšší nárůst od doby, kdy byla minimální mzda vůbec zavedena. Pro personální agentury navíc platí minimální mzda 12,43 € na hodinu, při plném úvazku to v přepočtu na koruny vychází na nějakých 48 tisíc korun hrubého za nekvalifikovanou práci. Předpokládáme, že tohle je nejsilnějším důvodem, proč do práce v Německu Češi odcházejí. V českých fabrikách si totiž tohle vydělá střední management, ale ne operátor,“ zamýšlí se Günther.
Zájem o Kindergeld neklesá, je vítaným benefitem mezi pracujícími rodiči
Náboru českých uchazečů nahrává také německý sociální systém. Ten je v Německu nastaven tak, aby z něj profitovali pracující, nikoli nezaměstnaní. Ačkoli je nárok na pomoc obvykle podmíněn pobytem v Německu, na některé benefity sociálního systému mají nárok i pendleři. „Manžel nastoupil do Německa, když jsem čekala třetí dítě. Ne že by měl v Česku špatně placenou práci, ale s Německem se to nedá srovnávat. Od ledna bereme Kindergeld 250 euro na dítě, to už dá pěknou sumu, která se hodí, když jsem doma jen s rodičovským příspěvkem. V Česku nám naopak přídavky na dítě odebrali ve chvíli, když manžel dostal bonus v předchozím zaměstnání, u nás o nějaké podpoře toho, abychom plodili nové daňové poplatníky, nemůže být řeč,“ říká sedmatřicetiletá Lenka z Chomutova. „Manžel pracuje jako operátor kousek od Chemnitzu, domů donese i s Kindergeldem téměř tři tisíce euro, o tom by se nám v Česku mohlo jen zdát,“ uzavírá Lenka.
Šanci najít práci v Německu má téměř každý, požadavky zaměstnavatelů jsou mírnější než před covidem
Podle Günthera však nemá šanci na uplatnění na trhu práce v Německu každý Čech. „Německé firmy si vybírají. I když dávno slevily ze svých nároků, před covidem třeba požadovaly komunikativní němčinu, na mnoha pracovištích ale dnes slyšíte češtinu a požadavek na komunikativní němčinu tak u některých zaměstnavatelů vymizel. Limitujícím faktorem pro uchazeče z Česka zůstává absence řidičského průkazu nebo vlastního auta. Přeshraniční doprava do Německa sice funguje, spoje ale jezdí v časy, které nevyhovují zaměstnancům na směnách. Proto je auto důležité, umožňuje dostat se do práce vždy včas. Kvůli absenci auta ale firmy odmítají i jinak vhodné uchazeče,“ uzavírá Günther.
