Příběh Věry Jourové je českému čtenáři, na rozdíl od toho evropského, celkem známý. Expertka na čerpání evropských dotací (při něm se seznámila se svým pozdějším politickým patronem Andrejem Babišem) působila od devadesátých let na různých úřednických pozicích, zabývajících se rozdělováním prostředků z Evropské unie, až do pozice náměstkyně ministra pro místní rozvoj.
13. června 2006 byla zatčena v souvislosti s čerpáním evropských dotačních prostředků na opravu zámku v Budišově. Později byla od všech obvinění osvobozena. Ve vyšetřovací vazbě strávila měsíc, za což vysoudila od státu odškodnění 3,6 milionu Kč a napsala o tom dramaticky laděnou knihu.
Když Andrej Babiš založil hnutí ANO, Jourová, kterou znal již z minulosti, kdy mu pomáhala s evropskými dotacemi, se stala jednou z hlavních tváří. V říjnu 2013 spolu vstoupili do Poslanecké sněmovny i do vlády, kde se Jourová vrátila na Ministerstvo pro místní rozvoj.
O pár měsíců později, po volbách do Evropského parlamentu, hledalo Česko kandidáta na eurokomisaře a volba v Sobotkově vládě padla právě na ministryni Jourovou. Šéf Komise Juncker jí nakonec přidělil resort „spravedlnosti, spotřebitelské politiky a rovnosti pohlaví“.
Ve funkci začala srdnatě bojovat za zájmy EU s půvabným zdůvodněním, že každý komisař musí projít „lobotomií“. Teď prý bojuje za zájmy Evropské unie a nemůže hledět na to, jaké jsou postoje veřejnosti v ČR.
Už jako komisařka pro spravedlnost si vyhlédla téma boje proti dezinformacím, které se za Junckerovy Komise, zejména kolem brexitu a volby Donalda Trumpa, stalo velmi oblíbeným tématem. Jourová k tématu zaujala výzvou mládeži, aby mladí lidé Evropy „nenechávali babičky a dědečky samotné u počítačů“, protože se tak prý mohou stát snadnou kořistí dezinformátorů.
V roce 2019 pak po dalších eurovolbách povýšila z pozice komisařky na místopředsedkyni Komise a do správy dostala „evropské hodnoty a transparentnost“. Jako hlavní hodnoty jmenovala ochranu demokracie, svobodu médií a také právní stát, které dohromady tvoří „evropskou duši“.
Ve svém vystoupení před poslanci, kteří ji do funkce schvalovali, poměrně obsáhle hovořila o nebezpečí dezinformací. Tuto pasáž uzavřela citátem Václava Havla: „Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, svazuje ruce, zatímco těm, kteří ji neberou vážně, dovoluje téměř vše.“ Citací okouzlila francouzského europoslance a nikomu nevadilo, že zmíněná slova první český prezident nikdy neřekl, pouze je ve specifických okolnostech vyslovila jedna postava v jeho divadelní hře. Tento „citát“ tak udělal kuriózní tečku za vystoupením o dezinformacích.
Po pár týdnech jejího úřadování přišla do Evropy pandemie a údajné „fámy a bludy“, které se šíří o nemoci a očkování, vyvolaly další vlnu boje s dezinformacemi, tentokrát už rázně koordinovanou českou místopředsedkyní.
V červnu 2020 obdržela Evropská komise výzvu od evropských novinářů (včetně Syndikátu novinářů ČR), aby stíhala šíření dezinformace mnohem přísněji. Kodex z roku 2018, o kterém jsme psali minule, je prý naprosto nedostatečný.
A Komise výzvu vyslyšela. Věra Jourová se rozhodla zatlačit hlavně na internetové giganty. „Rozhodli jsme se udělat velkou informační kampaň, která bude provázena velmi aktivními kroky proti dezinformacím,“ řekla k tomu v prosinci 2020 Jourová a do akce zapojila velké sociální sítě.
Následovala „aktualizace“ materiálu o dezinformacích z roku 2018. Hotovo bylo na jaře 2021. „Nebudeme posuzovat obsah, ale zaměříme se na nástroje šíření dezinformací,“ blýskla se při prezentaci návrhu Věra Jourová.
Podle ní například sociální sítě mají sdílet informace o „dezinformátorech“ a projevovat „společenskou odpovědnost v umísťování reklamy“.
„Dezinformace nemohou být i nadále zdrojem příjmů,“ řekl tehdy otevřeně kolega Jourové, komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.
Sociální sítě rovněž mají mít za úkol „usnadnit uživatelům, aby rozpoznali nepravdivé informace“. To vedlo k velkému rozmachu „varování“, která sociální sítě začaly přidávat k téměř všem příspěvkům na téma pandemie.
A se stoupajícím odhodláním se přiostřuje i rétorika Věry Jourové. V květnu letošního roku tak už natvrdo řekla, že chce dezinformační weby „vyhladovět“. Takové výrazy byly doposud vyhrazeny pouze nejagilnějším zástupcům neziskového sektoru, kteří si na boji s dezinformacemi postavili svůj grantový plán, nyní takto otevřeně hovoří už i místopředsedkyně Evropské komise.
Další přitvrzení EU přichází s chystaným závazným nařízením nazvaným Akt o digitálních službách. Nařízení je nejstriktnější možnou formou evropské regulace. „Nařízení jsou právní akty, které se uplatňují automaticky a jednotně ve všech zemích Unie, a to okamžitě po jejich vstupu v platnost, aniž se musejí provádět do vnitrostátního práva. Jsou závazná v celém rozsahu pro všechny země EU,“ píše se o nich na webu EU.
Takže zatímco doposud bylo na členských státech, aby si zvolily cestu k boji s dezinformacemi, Aktem o digitálních službách Evropská komise natvrdo nadiktuje nejen cíle, ale i způsoby tohoto boje.
A o co má jít? „Akt o digitálních službách výrazně zdokonaluje mechanismy, na jejichž základě se odstraňuje nezákonný obsah,“ stojí hned v úvodu informace na webu EU. Jedním ze základních mechanismů má být zřízení Evropského výboru pro digitální služby, který bude „nápomocen“ členským státům při komplexním dohledu na on-line prostor.
Rovněž se má do dohledu přímo zapojit Evropská komise.
Návrh Komise podala v prosinci loňského roku, ten letošní má být věnován jednání se členskými státy, pak má jít do schvalování v Evropském parlamentu.
V mezidobí, než bude schválena závazná legislativa, Evropská komise připravila Kodex proti dezinformacím. A pod ním je podepsána osobně Věra Jourová. Ke kodexu se mají přihlašovat telekomunikační giganty, reklamní agentury a další firmy či celá tržní odvětví. „Zatím je to dobrovolné, ale v momentu, kdy vstoupí v platnost evropské nařízení o digitálních službách, což by mohlo být v roce 2023, se kodex stane polopovinnou normou,“ vzkázala komisařka zcela otevřeně. A jako „ochutnávku“ doplnila, že sankce za nedodržování mohou dosáhnout až šesti procent ročního obratu.
Mandát Věry Jourové, který skončí v roce 2024, se tak může stát historickým mezníkem pro svobodu a regulaci slova v Evropské unii.
