Tři školáci v jihlavské zoo pomocí klacků a kamenů ubili jednoho plameňáka a dalšího poranili. Veřejnost je činem malých agresorů pobouřena a tisíce lidí nemůže pochopit, proč děti na nebohá zvířata útočily.
Jinak se na celou věc ale dívá Jan Kulhánek z psychologického centra Psychoterapie Anděl. „Agresivní chování dětí ke zvířatům není nic nového, s tím se setkáváme dlouhodobě. Děti trápí domácí zvířata, střílejí po slepicích prakem, nafukují žáby a podobně,“ říká psycholog, který také dodává, že násilí plodí další násilí.
Podle Kulhánka tím pádem mohlo být podnětem tohoto hrůzného činu například to, že děti byly obětí fyzického šikanování. „Děti, které jsou bité, tak se chovají pak násilně jinde.“
„Příčin ale může být více. Některé děti to vnímají jako hru a neuvědomují si ty důsledky, děti nemají zábrany. Také může být v partě nějaký agresor a ten strhne ostatní. Může to být také tím, že některé děti mají sklony dostat ze sebe svůj vztek, tak si ho vybíjejí na slabších a to jsou i zvířata,“ míní psycholog.
Hodně lidí také zajímá, jak budou tito malí výtržníci potrestání. Někteří navrhují výprask, jiní veřejně prospěšné práce. Pomohlo by to? Podle Kulhánka si trestem na těchto uličnících nesmíme pouze vybít zlost.
„Musí si zapamatovat, že tohle se dělat nesmí! Ideální je takový trest, který bude srozumitelný a výchovný,“ uzavřel rozhovor psycholog, který také uvádí, že za tuto tragédii možná může i špatná výchova.
Fotogalerie |
