Matematik Karel Janeček obohatil letošní festival Colours of Ostrava svou přítomností a na výlet vzal i svou ženu Lilii Khousnoutdinovou s malou Isabelou. Kromě toho, že nasávali festivalovou atmosféru a užívali si života, přednášel miliardář o dobru a zlu a o tom, zda jsou tyto veličiny měřitelné. Látku vysvětloval v matematických vzorcích, což srozumitelnost přednášky výrazně snižovalo, lidé se v tom ztráceli.
„Lze to měřit. Pomocí nějakých axiomů lze měřit složité jevy. Měří se HDP, ekonomický růst a blahobyt. Hypotéza je, že čím větší HDP, tím šťastnější člověk. Samozřejmě to neplatí. Podle výzkumů se ale ví, že člověk ve Spojených státech, který má roční příjem sedmdesát nebo devadesát tisíc dolarů (v přepočtu zhruba jeden a půl milionu a dva miliony korun, pozn. red.), je šťastný, ale ten, kdo má příjem třeba pětinásobný, už je míň šťastný. Takže s rostoucím bohatstvím v průměru to štěstí klesá. Samozřejmě, základní životní potřeby potřebujeme,“ vysvětluje matematik a dodává, že například v Bhútánu se měří hrubé národní štěstí, ale jedná se o velmi lokální a subjektivní měření.
V České republice existuje také organizace, která měří naše hrubé národní štěstí, akorát vychází ze zdejších poměrů. „Když jsem byl například v Íránu, tak ti lidé jsou šťastní, i když mají utažený režim. Nebo chudí lidé v Africe, v Pobřeží slonoviny, lidé jsou tam také šťastní,“ vysvětluje matematik rozpory měření štěstí podle World Happiness Indexu, jehož hodnoty ukazoval na mapě, přičemž obyvatelé afrických zemí patří k těm nejvíce nešťastným.
K dosahování štěstí je podle matematika nutné vytvářet v rámci společnosti určité hodnoty. Ačkoliv se Karel Janeček domnívá, že dnes máme šanci tyto hodnoty naplňovat, myslí si, že nám chybí politická podpora. „Politickou podporu k tomu nemáme a největší slabina moderního světa je politika a to, jakým způsobem se lidé dostávají k moci. Je problém, že nás řídí lidé, kteří nemají empatii,“ ukončuje přednášku o dobru a zlu.
„Ve všem, kam investuju, tak se zabývám tím, aby to mělo širší společenský užitek, aby to byla dobrá věc. Samozřejmě klíčová je finanční návratnost a udržitelnost každého projektu, ale rozhodně to není tak, že bych chtěl jen maximalizovat pouze peníze, to si myslím, že je chyba,“ odpověděl matematik na naši otázku, zda dobro uplatňuje ve svém miliardovém byznysu.
Fotogalerie |
